Téměř třetina českých domácností (30 %) není dlouhodobě schopná vytvořit žádné či téměř žádné úspory (měsíčně jim po zaplacení všech výdajů zbývá maximálně 250 Kč na osobu). Před inflační vlnou, na podzim 2021, to bylo přitom necelá čtvrtina (23 %). Problém mají zejména domácnosti pod hranicí chudoby. Měsíčně nezvládne vytvořit úspory kolem 60 % z nich. Více než 1 500 Kč na osobu měsíčně ušetří polovina českých domácností.
Kdo spoří a kdo musí do minusu
Domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby často nejsou schopné měsíčně téměř nic uspořit. Velmi špatně na tom jsou i samoživitelky/samoživitelé a obecně chudší polovina domácností. Těmto skupinám hrozí zadlužení, protože mívají přinejlepším tenké dosavadní úspory, do nichž mohou sahat.
Hůře jsou na tom i samostatně žijící senioři. Aktuálně nedokáže měsíčně nic odložit téměř 40 % těchto domácností. Mezi domácnostmi dvou seniorů je to přes 20 %.
Úspory se často nedaří tvořit ani strádající třídě. Necelým 60 % těchto domácností zbývá po všech měsíčních výdajích maximálně 250 Kč na osobu. To je zhruba dvojnásobek oproti druhé nejohroženější třídní skupině, třídě ohrožených.
Metodické poznámky
Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu, tedy kolik zbývá z celkového příjmu domácnosti po zaplacení všech výdajů. Celkové příjmy domácnosti zahrnují veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).
Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud respondent uvedl, že jeho domácnost nic neuspoří, je počítáno se záporným rozdílem celkových čistých příjmů domácnosti a celkových výdajů. V tomto tématu je zobrazen stejný údaj jako v tématu Měsíční úspory domácností po kategoriích. Na rozdíl od průměrné částky umožňuje kategorické zobrazení sledovat, jaký podíl domácností měsíční úspory (téměř) vůbec nevytváří.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
