Kolik domácností dává za bydlení přes 40 % příjmů

Vybrat jiné téma

Náklady na bydlení výrazně zatěžovaly na jaře 2026 zhruba pětinu domácností (20 %), které za bydlení dávají přes 40 % svých příjmů. Oproti létu a podzimu 2025, kdy bylo takto silně zatížených 22 až 24 % domácností, došlo k mírnému zlepšení. I tak je ale silně zatížených domácností o tři procentní body více než před začátkem inflační vlny na podzim 2021. Mezi domácnostmi v příjmové chudobě je výrazně zatížených 44 %, došlo k zlepšení od posledního šetření na podzim 2025, kdy to bylo 59 %. Málo zatížených (na bydlení dávají do 25 % příjmů) je nyní 56 % českých domácností. Před inflační vlnou bylo více než 60 % domácností.

Jaké domácnosti jsou nejvíc ohrožené

Nadměrné výdaje na bydlení nejčastěji postihují domácnosti samostatně žijících důchodců, s příjmem pod hranicí chudoby, ale i zbytek chudší poloviny domácností, domácnosti řadící se do strádající třídy a nájemníky a podnájemníky. Vysoce zatížených je z těchto skupin přibližně 35 až 45 % domácností.

Vysoce zatížených domácností přibylo od listopadu 2021 zejména v nízkopříjmové skupině (o 6 procentních bodů) a v chudší polovině domácností (s dětmi i bez dětí). Zatížení narostlo také u domácností s hypotékou, a to o 8 procentních bodů, výrazněji než u nájemníků a vlastníků bez hypotéky.


Metodické poznámky

Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, jak vysoké náklady vydávají domácnosti na běžný provoz a život svých členů a jaké jsou příjmy domácností.

Zobrazené výdaje na bydlení zahrnují veškeré platby za energie (elektřina, plyn, dálkové teplo), pevná paliva (dřevo, uhlí), vodu (vodné, stočné), pravidelné poplatky (údržba domu, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav atd.), nájem a splátky hypotéky. V zahrnutí splátek do výdajů je rozdíl oproti ČSÚ a Eurostat, které je do nákladů nezahrnují či zahrnují jen úroky hypotéky. Výdaje za bydlení jsou vyjádřeny jako podíl (%) z celkového čistého měsíčního příjmu domácnosti. Ten zahrnuje veškeré příjmy všech členů – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).

Výzkum zjišťoval výdaje po jednotlivých samostatných položkách (např. výdaje na potraviny a pití mimo restaurace, zálohy na vodu), aby bylo možné co nejpřesněji určit náklady na různé oblasti života domácnosti.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 31 817 Kč, u páru je to 46 907 Kč, u páru s malým dítětem 56 288 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 65 669 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.