Jaké hrozby vnímají Češi nejsilněji?

Vybrat jiné téma

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 63 % lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70 %, procento je nejnižší za celé sledované období. Inflace vévodí vnímaným hrozbám dlouhodobě. Naopak narůstají obavy z války a použití zbraní hromadného ničení – ze 40–42 % na přelomu roku na současných 50 %. Tyto obavy byly nejsilnější na jaře při napadení Ukrajiny, poté poklesly až na 36 % v průběhu léta. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (46 %). Nejmenší váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (22 %), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti a od února i imigraci (20 %). Omezené a snižující jsou i obavy z epidemie.

Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel

Nejvíce se zdražování obávají lidé v regionu Jihovýchod (71 %), samoživitelé (67 %) a senioři (62–64 %). Jak mezi těžce, tak mezi lehce ekonomicky zasaženými jich je zhruba 65 %. Projevuje se totiž znehodnocováním jejich úspor a dalšími společenskými problémy.

Vysokoškolsky vzdělaní lidé se ve větší míře obávají klimatických změn (31 % ku 20 % osob bez maturity) a rozpadu demokracie (57 % ku 41 %). Naopak válku a použití zbraní hromadného ničení považuje v současné době za hrozbu jen 39 % vysokoškolsky vzdělaných lidí oproti 54 % lidí bez maturity.

Válka a použití zbraní hromadného ničení dělá starosti především voličům Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro více než třetinu seniorů.


Metodické poznámky

Od března 2022 je ve výzkumu pravidelně zjišťováno, jakých ohrožení České republiky se respondenti nejvíce obávají. V dotazníku je nabídnut seznam 12 hrozeb, z nichž respondenti vybírají první, druhou a třetí nejsilnější vnímanou. Tyto hrozby byly sloučeny do 7 širších skupin a v grafech výše jsou uváděny podíly respondentů, kteří alespoň jednu hrozbu z dané skupiny zmínili na prvních třech místech.