Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 55 % lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70 %, inflace nicméně vévodí vnímaným hrozbám dlouhodobě. Mírně poklesly obavy z války a použití zbraní hromadného ničení, které byly nejsilnější po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (48 %). Nízkou váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (25 %), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti. I tady ale vidíme nárůst obav o 10 procentních bodů od počátku měření (březen 2022). Výrazně také narostly obavy z imigrace (z 18 na 29 %). Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren (20–24 %).
Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel
Nejvíce se zdražování obávají lidé v regionu Jihovýchod a samoživitelé. Zdražování se projevuje znehodnocováním úspor a dalšími společenskými problémy – nejvíce se dotýká chudší poloviny rodin s dětmi.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé se ve větší míře obávají klimatických změn a rozpadu demokracie. Naopak imigraci považuje v současné době za hrozbu více % vysokoškolsky vzdělaných lidí než lidí bez maturity.
Imigrace dělá dále starosti těm, kdo v prezidentských volbách hlasovali pro Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro necelou třetinu seniorů.
Metodické poznámky
Od března 2022 je ve výzkumu pravidelně zjišťováno, jakých ohrožení České republiky se respondenti nejvíce obávají. V dotazníku je nabídnut seznam 12 hrozeb, z nichž respondenti vybírají první, druhou a třetí nejsilnější vnímanou. Tyto hrozby byly sloučeny do 7 širších skupin a v grafech výše jsou uváděny podíly respondentů, kteří alespoň jednu hrozbu z dané skupiny zmínili na prvních třech místech.
