Jaké hrozby vnímají Češi nejsilněji?

Vybrat jiné téma

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 63 % lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70 %. Přesto inflace stále vévodí vnímaným hrozbám, a to dlouhodobě. Mírně poklesly obavy z války a použití zbraní hromadného ničení – z 50 % v únoru na 42 %. Tyto obavy byly nejsilnější na jaře při napadení Ukrajiny, poté poklesly až na 36 % v průběhu léta 2022. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (48 %). Nízkou váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (29 %), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti. Avšak i přesto zde vidíme výrazný nárůst obav o 13 procentních bodů od počátku měření (březen 2022). Výrazně také narostly obavy z imigrace (z 18 na 29 %). Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren (21 %).

Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel

Nejvíce se zdražování obávají lidé v regionu Jihovýchod (70 %) a senioři (62 %). Zdražování se projevuje znehodnocováním úspor a dalšími společenskými problémy – nejvíce se dotýká chudší poloviny rodin s dětmi (68 %).

Vysokoškolsky vzdělaní lidé se ve větší míře obávají klimatických změn (36 % ku 27 % osob bez maturity) a rozpadu demokracie (58 % ku 40 %). Naopak válku a použití zbraní hromadného ničení považuje v současné době za hrozbu 33 % vysokoškolsky vzdělaných lidí oproti 46 % lidí bez maturity.

Imigrace dělá starosti především voličům Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro necelou třetinu seniorů.


Metodické poznámky

Od března 2022 je ve výzkumu pravidelně zjišťováno, jakých ohrožení České republiky se respondenti nejvíce obávají. V dotazníku je nabídnut seznam 12 hrozeb, z nichž respondenti vybírají první, druhou a třetí nejsilnější vnímanou. Tyto hrozby byly sloučeny do 7 širších skupin a v grafech výše jsou uváděny podíly respondentů, kteří alespoň jednu hrozbu z dané skupiny zmínili na prvních třech místech.