Na 16 % lidí deklaruje středně těžké příznaky deprese či úzkosti. Duševní problémy narůstaly zejména mezi lidmi, které výrazně zasahuje inflace. Mnohem více také duševní problémy dopadají na domácnosti žen (19 % ku 15 % mužských domácností). V době lockdownů počet lidí s depresemi a úzkostmi narůstal na 13–19 %, ale zasahoval i jiné skupiny (mladší lidé, lidé s dětmi na distančním vzdělávání).
Kdo se potýká se zhoršeným duševním zdravím
Dlouhodobě nejhorší stav duševního zdraví reportují lidé v těžké ekonomické situaci. Příznaky depresí a úzkostí jsou vysoké mezi lidmi, kterým po zaplacení nejnutnějších výdajů zbývá 100 Kč na den nebo jsou v příjmové chudobě. Mezi vysokopříjmovými lidmi s vysokými zbytkovými příjmy míra depresí a úzkostí stagnuje.
Úzkostmi a depresemi jsou častěji zasaženi mladí dospělí od 18 do 34 let a samoživitelky a samoživitelé, u kterých duševní problémy výrazně rostly během uzavírek v epidemii. Nyní sledujeme nárůst symptomů úzkostí a depresí i mezi samostatně žijícími důchodci, na které dopadá zdražování energií.
Metodické poznámky
Výzkum sleduje stav duševního zdraví pravidelně od jara 2020, a to šesti otázkami vybranými z diagnostických dotazníků na depresi (PHQ-8) a úzkost (GAD-7). Oba tyto dotazníky se využívají v psychologických výzkumech a jejich jejich vysoká spolehlivost je dlouhodobě prokázaná. Respondenti uvádějí, jak často je v posledních dvou týdnech trápily následující problémy: (1) Měl/a jsem potíže s usínáním, přerušovaným spánkem nebo s přílišným spaním. (2) Cítil/a jsem nervozitu, úzkost nebo pocit, že jsem na hraně. (3) Neměl/a jsem chuť k jídlu nebo se naopak přejídal/a. (4) Měl/a jsem pocit únavy nebo málo energie. (5) Měl/a jsem malý zájem nebo potěšení z věcí, které dělám. (6) Snadno jsem se rozzlobil/a a byl/a jsem podrážděný/á.
Odpovědi respondenti vybírají na 4bodové stupnici (0 = vůbec ne, 1 = několik dní, 2 = více než polovinu dní, 3 = téměř každý den) a jejich výsledné skóre příznaků se počítá jako součet hodnot odpovědí (pohybuje se tedy v rozsahu 0 až 18). Pokud respondent dosáhne alespoň hodnoty 8, klasifikuje se tím jako „vykazující příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti“. Metodika stanovení příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti pochází ze studie Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví (Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová, 2020).
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
