Zatímco na podzim 2021 dokázala příjmově průměrná domácnost uspořit měsíčně přes 8 000 korun, dnes je to o 2 700 Kč méně (5 400 Kč). Domácnosti se po zářijovém propadu na 4 900 Kč v průměru vrátily na stejnou uspořenou částku jako v polovině prázdnin. Nadále se však zhoršuje situace chudších domácností v příjmové chudobě, které v průměru hospodaří dokonce v mínusu – jsou tedy odkázány na své finanční rezervy. Naopak důchodci si po řádné lednové valorizaci uloží o 600 až 1 000 Kč více.
Komu se tenčí měsíční úspory a kdo nevychází
Největší absolutní propad zažily vysokopříjmové domácnosti (příjem nad dvojnásobek mediánu), které si na podzim 2021 měsíčně odkládaly 20 000 Kč, loni září jim zbývalo okolo 14 000 Kč. Nyní jejich měsíční úspory v průměru činí 15 400 Kč.
Rodiny s dětmi s příjmem pod medián také prožívají hluboký propad. Na začátku roku v průměru neušetří nic a jsou dokonce v mínusu, v listopadu 2021 přitom ušetřily 2 900 Kč. Rodiny s příjmem nad medián výrazný propad měsíčních úspor nereportují. Stále ušetří 9 000 Kč (na podzim 2021 cca 12 000 Kč), mířit na ně sociální podporu proto zatím není nutné.
Samostatně žijící senioři se na konci září dostali na stejnou uspořenou částku jako na podzim 2021 (necelých 1 300 Kč po zaplacení všech výdajů). Na podzim jejich měsíční úspory klesaly až na 800 Kč, načež v lednu po řádné valorizaci důchodů došlo k nárůstu uspořené částky. Dělá zhruba 1 400 Kč u samostatně žijících seniorů a 5 500 Kč u vícečlených seniorských domácností.
Samoživitelé se pohybují na nule či pod ní. V září sice kvůli konci nepravidelných letních výdajů, jednorázovému příspěvku na dítě a posílení příjmu došlo ke zvýšení měsíčních úspor, v následujících měsících se ale dostávají k nule. To platí i pro domácnosti s příjmy pod medián.
Metodické poznámky
V listopadu 2021, v lednu, dubnu a květnu 2022 výzkum zjišťoval, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu. Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud domácnost uvedla vyšší úspory než rozdíl svého příjmu a mandatorních výdajů (bydlení, potraviny), jako jejich úspory počítáme rozdíl příjmu a mandatorních výdajů. Čistý měsíční příjem domácnosti zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
Za malý je považován byt do 65 m2 a dům do 105 m2. Do domácností, které měly zatepleno v listopadu 2021, se počítají ty, které měly v té době zateplenou střechu nebo obvodové zdi. Domácnosti, které zateplily během roku, jsou ty, které během roku 2022 zlepšily zateplení střechy nebo oken.
