Češi se potýkají s vysokými cenami energií, jejichž zdražování považují dlouhodobě za největší hrozbu pro zemi. Nejvíce se domácnosti omezovaly během energetické krize v roce 2022, ale i v současnosti po úsporných opatřeních sahá značná část domácností. Nejvíce se domácnosti snaží omezovat spotřebu vytápěním na nižší teplotu. V topné sezóně 2024/25 to dělalo 45 až 50 % domácností, o rok dříve až 55 % domácností. Necelá třetina šetří tím, že vytápí jen část domu/bytu, a okolo třetiny omezuje využívání elektrických spotřebičů.
Jaké domácnosti se omezují nejvíce
Na spotřebě energií se snaží šetřit domácnosti napříč všemi příjmovými skupinami, nejméně vysokopříjmoví.
Výrazněji se snaží spořit domácnosti seniorů a samoživitelek/samoživitelů. Nejméně se omezuje zajištěná střední třída.
Snahy o lepší izolaci oken či střech naopak zůstávají spíš nízké (do 10 % domácností).
Respondenti jsou od ledna 2022 pravidelně dotazováni, zda se v souvislosti s (možným) zvýšením cen energií snaží omezit svou spotřebu a tím ušetřit. Otázky ohledně vytápění nejsou zobrazeny pro letní měsíce, protože mimo topnou sezónu nejsou relevantní.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
