Kolika domácnostem po zaplacení všech výdajů nic nezbývá

Vybrat jiné téma

Od loňského září došlo k nepatrnému snížení počtu domácností, které se po zaplacení všech měsíčních výdajů ocitají na nule či pod ní. Dlouhodobě se podíl pohyboval okolo 35 %. Nyní je to o 2 procentní body méně. Na podzim 2021 to platilo pro 20 % domácností. Vyšší výdaje než příjmy má 7 % domácností (o 3 procentní body více než na začátku měření v roce 2021). Problém mají zejména domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby. Po zaplacení všech měsíčních výdajů nic nezbývá nebo musí do mínusu 68 % z nich, což je výrazně víc než v listopadu 2021 (59 %). Narůstá počet domácností, které měsíčně ušetří více než 3 000 korun – 49 %. Stále je to však pokles o 8 procentních bodů od počátku měření.

Kdo spoří a kdo musí do minusu

Domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby často deklarují vyšší nebo stejně velké příjmy jako výdaje. Velmi špatně na tom jsou i samoživitelé s dětmi. Těmto skupinám hrozí zadlužení, protože mívají přinejlepším tenké úspory, do nichž mohou sahat.

Stejně velké či vyšší výdaje než příjmy sužují i polovinu samostatně žijících seniorů. Mezi domácnostmi dvou seniorů je takových o dvě třetiny méně.

Pohoršily si i vysokopříjmové domácnosti (s příjmem nad 150 % mediánu), přes 3 000 Kč ale stále uspoří čtyři z pěti domácností. Problémy v hospodaření nemá ani většina středněpříjmových rodin. To je argumentem pro vyšší cílení státní podpory.


Metodické poznámky

V listopadu 2021, v lednu, dubnu a květnu 2022 výzkum zjišťoval, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu. Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud domácnost uvedla vyšší úspory než rozdíl svého příjmu a mandatorních výdajů (bydlení, potraviny), jako jejich úspory počítáme rozdíl příjmu a mandatorních výdajů. Čistý měsíční příjem domácnosti zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).

Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.

Za malý je považován byt do 65 m2 a dům do 105 m2. Do domácností, které měly zatepleno v listopadu 2021, se počítají ty, které měly v té době zateplenou střechu nebo obvodové zdi. Domácnosti, které zateplily během roku, jsou ty, které během roku 2022 zlepšily zateplení střechy nebo oken.