Zatímco na podzim 2021 dokázala příjmově průměrná domácnost uspořit měsíčně přes 8 250 Kč, dnes je to o 1 600 Kč méně (6 650 Kč). Od ledna 2024 pozorujeme pravidelné zvyšování průměrných úspor a to cca o 600 korun. Toto zvyšování je však nadále dáno zlepšováním stavu horní poloviny domácností.
Komu se tenčí měsíční úspory a kdo nevychází
Největší absolutní propad zažili vlastníci a družstevníci. Výrazně se zhoršila i situace rodin s dětmi s příjmem pod medián. V průměru u nich došlo k propadu od listopadu 2021 o 2 100 korun. Rodiny s příjmem nad medián výrazný propad měsíčních úspor nereportují a mířit na ně sociální podporu proto zatím není nutné.
Samostatně žijící senioři neprožili tak velký propad měsíčních úspor, neboť už na začátku šetření na podzim 2021 jejich úspory nebyly nijak veliké. Dvojice seniorů, kteří spolu žije ve společné domácnosti, si oproti nim vede mnohem lépe, přestože evidují vyšší snížení úspor.
Vysokopříjmové domácnosti (příjem nad dvojnásobek mediánu) se již jako jedny z mála dostaly nad částku, kterou si měsíčně odkládaly na podzim 2021, přestože také spadaly do kategorie největšího absolutního propadu. Nyní si ušetří cca o 900 Kč více než na začátku měření. Stejně tak je na tomzajištěná střední třída , která si uloží dokonce o 1 500 Kč více než v listopadu 2021.
Metodické poznámky
V listopadu 2021, v lednu, dubnu a květnu 2022 výzkum zjišťoval, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu. Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud domácnost uvedla vyšší úspory než rozdíl svého příjmu a mandatorních výdajů (bydlení, potraviny), jako jejich úspory počítáme rozdíl příjmu a mandatorních výdajů. Čistý měsíční příjem domácnosti zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
Za malý je považován byt do 65 m2 a dům do 105 m2. Do domácností, které měly zatepleno v listopadu 2021, se počítají ty, které měly v té době zateplenou střechu nebo obvodové zdi. Domácnosti, které zateplily během roku, jsou ty, které během roku 2022 zlepšily zateplení střechy nebo oken.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
