Na inflaci v letech 2022 a 2023 zareagovaly domácnosti šetřením na spotřebě. Od konce roku 2023 podíl šetřících domácností postupně mírně klesá. Stále se ale domácnosti ve spotřebě omezují více než na začátku energetické krize a inflační vlny (to je i více než za covidových uzavírek). V posledním roce na spotřebních výdajích cíleně šetří přibližně pětina až čtvrtina domácností (22 až 25 %). Na potravinách přitom šetří 14 % domácností, na spotřebních věcech 20 % a na restauracích, kultuře a cestování šetří 16 až 19 % domácností. Počet domácností, které mají problémy se splácením nájmů, hypoték či půjček, se pohybuje okolo 10 %.
Jak se liší strategie různých domácností
Omezují se hlavně domácnosti nízkopříjmové a pod hranicí chudoby. Ze sociálních tříd k šetření sahají hlavně tradiční pracující třída a třída místních vazeb.
Chudší polovina domácností s dětmi omezuje hlavně výdaje na spotřební věci a za návštěvy restaurací, nízkopříjmoví rodiče také častěji začali hledat novou práci (týká se to i urychlení přechodu z rodičovské). Dlouhodobě se hodně omezují samoživitelé/samoživitelky.
Problémům čelí samostatně žijící senioři, kteří už mají často své náklady seškrtané na minimum a nemohou si ani hledat práci. Sledujeme u nich dlouhodobě omezování spotřeby, ale také častější šetření na potravinách.
Metodické poznámky
Reakce domácností na finanční problémy jsou v šetření zjišťovány pravidelně již od jara 2020 (zvažovaná řešení a nestíhání splátek se zjišťuje od dubna, omezování výdajů od června). Respondenti jsou dotazováni, která z osmi možných řešení současné finanční situace domácnosti zvažují a která reálně využívají.
Kromě tří typů omezení spotřeby (útrat za potraviny, spotřební zboží, restaurace/cestování/kulturu) patří mezi zjišťované strategie půjčky (od institucí, rodiny), hledání nové/další práce či prodej majetku. Aktuální nezvládání závazků se zjišťuje prostřednictvím otázky na momentální problémy se splácením úvěrů, hypotéky a běžných pravidelných výdajů – složenek.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
