Češi se potýkají s vysokými cenami energií, jejichž zdražování považují dlouhodobě za největší hrozbu pro zemi. Nejvíce se domácnosti omezovaly během energetické krize v roce 2022, ale i v současnosti po úsporných opatřeních sahá značná část domácností. Nejvíce se domácnosti snaží omezovat spotřebu vytápěním na nižší teplotu. Na jaře 2026 to dělá necelá polovina domácností (44 %), podobně jako před rokem. Necelá třetina domácností šetří tím, že vytápí jen část domu/bytu, a zhruba třetina méně používá elektrické spotřebiče.
Jaké domácnosti se omezují nejvíce
Na spotřebě energií se snaží šetřit domácnosti napříč všemi příjmovými skupinami, nejméně vysokopříjmoví.
Na energiích se častěji snaží více spořit domácnosti seniorů a samoživitelek/samoživitelů. Nejméně se omezuje zajištěná střední třída.
Snahy o lepší izolaci oken či střech naopak zůstávají spíš nízké (do 10 % domácností).
Respondenti jsou od ledna 2022 pravidelně dotazováni, zda se v souvislosti s (možným) zvýšením cen energií snaží omezit svou spotřebu a tím ušetřit. Otázky ohledně vytápění nejsou zobrazeny pro letní měsíce, protože mimo topnou sezónu nejsou relevantní.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 31 817 Kč, u páru je to 46 907 Kč, u páru s malým dítětem 56 288 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 65 669 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
