Nejčastěji lidé považují za velkou hrozbu pro Českou republiku zdražování – ať už energií, či obecně. V posledních 12 měsících více než polovina dospělých (52 až 53 %) vnímá inflaci jako jednu z největších hrozeb. Během roku 2022, tedy v době nejvyšší inflace, to bylo dokonce 65 až 73 %. Druhou nejvýraznější obavou je válka a použití zbraní hromadného ničení. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu (přelom února a března 2022) ji měla za jednu z největších hrozeb polovina dospělých. Poté míra těchto obav o něco poklesla, na úroveň ze začátku invaze se ale opakovaně vrací (nyní 53 %). Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR, tato obava postupně stoupá (od 40 % na začátku roku 2022 po současných 47 %). Nízkou váhu naopak Češi přikládají klimatickým změnám (22 %). I tady ale vidíme mírný nárůst obav od jara 2022. Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren. Výrazně však od jara 2022 narostly obavy z imigrace (ze 17 na 32 %).
Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel
Metodické poznámky
Od března 2022 je ve výzkumu pravidelně zjišťováno, jakých ohrožení České republiky se respondenti nejvíce obávají. V dotazníku je nabídnut seznam 12 hrozeb, z nichž respondenti vybírají první, druhou a třetí nejsilnější vnímanou. Tyto hrozby byly sloučeny do 7 širších skupin a v grafech výše jsou uváděny podíly respondentů, kteří alespoň jednu hrozbu z dané skupiny zmínili na prvních třech místech.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
