Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 56 % lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70 %, inflace nicméně vévodí vnímaným hrozbám dlouhodobě. Mírně poklesly obavy z války a použití zbraní hromadného ničení, které byly nejsilnější po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (45 %). Nízkou váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (27 %), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti. I tady ale vidíme nárůst obav o 12 procentních bodů od počátku měření (březen 2022). Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren (19–21 %). Výrazně však od počátku měření narostly obavy z imigrace (z 18 na 31 %).
Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel
Nejvíce se zdražování obávají lidé žijící v regionu Jihovýchod a samoživitelé. Zdražování se projevuje znehodnocováním úspor a dalšími společenskými problémy – nejvíce se dotýká chudší poloviny rodin s dětmi.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé se ve větší míře obávají klimatických změn a rozpadu demokracie. Naopak imigraci považuje v současné době za hrozbu více lidí bez maturity.
Imigrace dělá dále starosti těm, kdo v prezidentských volbách hlasovali pro Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro třetinu seniorů.
Metodické poznámky
Od března 2022 je ve výzkumu pravidelně zjišťováno, jakých ohrožení České republiky se respondenti nejvíce obávají. V dotazníku je nabídnut seznam 12 hrozeb, z nichž respondenti vybírají první, druhou a třetí nejsilnější vnímanou. Tyto hrozby byly sloučeny do 7 širších skupin a v grafech výše jsou uváděny podíly respondentů, kteří alespoň jednu hrozbu z dané skupiny zmínili na prvních třech místech.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností. Medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší. Příjem je přepočtený na velikost a strukturu domácnosti (tzv. ekvivalizace). V roce 2024 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 27 956 Kč, u páru je to 41 934 Kč, u páru s malým dítětem 50 321 Kč, u páru s dvěma malými dětmi pak 58 708 Kč.
