Domácnosti reagují na inflaci šetřením. Nejvíce úsporné strategie narostly v roce 2022 a od té doby postupně polevují. Stále však šetří více domácností než na počátku energetické krize a inflační vlny (přelom 2021 a 2022). Nejčastěji se domácnosti snaží uspořit na energiích. Na podzim 2025 šetřilo zhruba 40 % domácností pouze na energiích a kolem 20 % omezilo kromě energií také výdaje za potraviny a spotřební věci. Na druhé straně jedna třetina domácnosti (33 %) nešetří vůbec, a to ze dvou odlišných důvodů. Až polovina nadstandardně příjmových a vysokopříjmových domácností šetřit nemusí či nechtějí, zatímco část domácnosti pod hranicí chudoby již více šetřit nemohou (dlouhodobě 16 až 37 % z nich).
Jaké skupiny domácností šetří nejvýrazněji
Na energiích a zároveň potravinách a spotřebních věcech šetří výrazně více domácností z chudší poloviny. Mezi nimi jde v posledním roce o 24 až 32 % domácností, zatímco mezi vysokopříjmovými domácnostmi je to podstatně méně (8 až 13 %). Jen na energiích pak nejvíce šetří domácnosti s dětmi, samoživitelé/samoživitelky a strádající třída.
Ti, kteří na podzim 2025 volili hnutí ANO nebo jiné než bývalé vládní strany, šetří na energiích, potravinách a spotřebních věcech zároveň výrazně častěji než voliči bývalé vládní koalice.
Na energiích ani potravinách nešetří více než polovina vysokopříjmových domácností. Ale i mezi nimi oproti počátku roku 2022 ubylo těch, kteří nešetří. Zatímco vysokopříjmoví lidé nešetří na potravinách a energiích, protože nemusí (mají vysoký zbytkový příjem po zaplacení nutných výdajů, velké úspory nebo vysoké výdaje na spotřebu), domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby často už ani více šetřit nemohou.
Metodické poznámky
Téma Hledání úspor vychází ze stejné baterie otázek jako následující téma Strategie domácností, ale bere v úvahu zároveň úspory na energiích. Jedná se tak o podrobnější typologii domácností na základě strategií šetření. Úspory na energiích nejsou v letních měsících zohledněny, protože zahrnují zejména úspory na vytápění, které mimo topnou sezónu nejsou relevantní.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
