Jak velkou část svého příjmu dávají domácnosti za bydlení a potraviny

Vybrat jiné téma

Domácnosti vydávaly na jaře 2025 v průměru 28 % svých příjmů na bydlení. To je stále více než před začátkem energetické krize a inflační vlny na podzim 2021. Nejobtížnější byla situace pro domácnosti během roku 2023, kdy kulminovala dvouletá inflační vlna a domácnosti vydávaly v průměru na bydlení až 32 % svých příjmů. Výdaje na bydlení a potraviny představují na jaře 2025 44 % příjmů domácností, tedy se již vrátily na předinflační úroveň. V roce 2024 inflace poklesla a nárůst povinných výdajů více kompenzoval růst příjmů domácností (zejména valorizace důchodů, plošné podpory a růst mezd). Ohrožené typy domácností přesto dávají za nutné výdaje od 55 do 70 % svých příjmů.

Jaké domácnosti jsou nejvíc ohrožené

Nejvíce zatížení jsou nájemníci a podnájemníci a samostatně žijící senioři. Za bydlení dávají v průměru kolem 40 % příjmu. Za bydlení a potraviny téměř 60 % svých příjmů. Zatížena je ale také celá chudší polovina domácností (s dětmi i bez dětí) a strádající třída. Největší zátěží jsou nutné výdaje ale pro domácnosti pod hranicí chudoby – na bydlení v průměru vydávají kolem 50 % svých příjmů, na bydlení a potraviny dohromady zhruba 70 % příjmů.

Zvyšování cen hypoték způsobuje i výrazný nárůst nákladů mezi domácnostmi, které bydlí ve vlastním. Nárůst pozorujeme také u lidí se základním vzděláním, jimž tolik nerostou mzdy.


Metodické poznámky

Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, jak vysoké náklady vydávají domácnosti na běžný provoz a život svých členů a jaké jsou příjmy domácností.

Zobrazené výdaje na bydlení zahrnují veškeré platby za energie (elektřina, plyn, dálkové teplo), pevná paliva (dřevo, uhlí), vodu (vodné, stočné), pravidelné poplatky (údržba domu, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav atd.), nájem a splátky hypotéky. V zahrnutí splátek na hypotéky je rozdíl oproti ČSÚ a Eurostat, které je do nákladů nezahrnují či zahrnují jen úroky hypotéky. Do nutných výdajů se započítávají náklady na bydlení a na potraviny (tj. jídlo a pití mimo restaurace a bez alkoholu). Výdaje jsou vyjádřeny jako podíl (%) z celkového čistého měsíčního příjmu domácnosti. Ten zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).

Výdaje jsou ve výzkumu dotazovány po jednotlivých samostatných položkách (např. zálohy na vodu, nájem), aby bylo možné co nejpřesněji zjistit náklady na různé oblasti života domácnosti.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.