Mírně se zlepšil počet nestabilních a ohrožených domácností, které negenerují úspory a které by jim vystačily pouze na dva měsíce - dnes 24 %, před rokem 28 %. Z toho 4 % domácností má vyšší výdaje než příjmy (v listopadu 2021 bylo takto extrémně ohrožených domácností 3 %). A ze 13 % na 20 % narostla skupina nestabilních domácností, které mají výdaje stejné jako příjmy. Inflace má vliv i na středněpříjmové a jejich úspory. Téměř třetina domácností má sice úspory na tři a více měsíců, přichází ale o jejich reálnou hodnotu. Tato skupina meziročně narostla o 6 %, od listopadu 2021 dokonce o 22 %. Rozšiřovat své úspory navzdory inflaci dokáže 45 % domácností. Což je méně než před rokem, kdy se dařilo rozšiřovat své úspory 47 % domácnostem. Na podzim 2021 šlo o tři čtvrtiny.
Jaké skupiny obyvatel nejlépe zapadají do dané typologie
Od začátku měření výrazně stouplo zastoupení extrémně ohrožených a nestabilních domácností. Ekonomická situace se silně zhoršila pro chudší polovinu rodin s dětmi, velmi ohrožená je také část samostatně žijících důchodců a samoživitelky. Jiné skupiny spadají do obou kategorií spíš zřídka.
Typologie ukazuje i silný dopad inflace na střední třídu. Nadstandardně příjmovým domácnostem (s příjmy mezi 101–150 % mediánu) často nestačí jejich měsíční úspory na doplňování toho, o co reálnou hodnotu úspor připravuje inflace. V této skupině nazývané „Přicházející o úspory“ se od listopadu 2021 také častěji nacházejí domácnosti vysokopříjmových (nad 150 % mediánu).
Úpory kvůli inflaci už nedokážou tolik rozšiřovat ani vlastníci a družstevníci. Mezi nájemníky a podnájemníky sledujeme nárůst podílu nestabilních domácností.
Metodické poznámky
Typologie vychází z toho, kolik domácnosti uspoří z měsíčních příjmů (srovnání výdajů a příjmů), na jak dlouho jim stačí úspory při výpadku všech příjmů, a z výpočtu, zda měsíčně spoří natolik, aby se tím redukoval vliv inflace na reálnou hodnotu úspor. Například, pokud meziroční inflace redukuje reálnou hodnotu úspor 200 tisíc Kč o 15 % (30 tisíc Kč ročně – 2,5 tisíc Kč měsíčně), ale domácnost stále generuje měsíční úspory 5 tisíc Kč, tak jejich hodnotu rozšiřuje, pokud ale měsíčně šetří 1–2 tisíce, tak reálnou hodnotu úspor ztrácí. Z tohoto přibližného výpočtu vznikají tyto typy domácností:
Extrémně ohrožení – mají měsíční výdaje vyšší než příjmy a úspory jim stačí na maximálně 2 měsíce. Hrozí jim zadlužení.
Nestabilní – mají výdaje stejné jako příjmy a úspory do 2 měsíců. Výrazně by je ohrozil jakýkoliv další propad příjmů či nárůst inflace a nečekané události
Přicházející o úspory – měsíčně neušetří tolik, aby to pokrylo ztrátu reálné hodnoty úspor způsobenou inflací.
Rozšiřující úspory – jejich měsíční úspory převyšují ztrátu reálné hodnoty úspor kvůli inflaci. Rozšiřují své bohatství.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností. Medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší. Příjem je přepočtený na velikost a strukturu domácnosti (tzv. ekvivalizace). V roce 2024 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 27 956 Kč, u páru je to 41 934 Kč, u páru s malým dítětem 50 321 Kč, u páru s dvěma malými dětmi pak 58 708 Kč.
