Kolik domácnosti dávají za bydlení, potraviny a další výdaje

Vybrat jiné téma

České domácnosti dávaly za bydlení na jaře 2025 v průměru přibližně 12 200 Kč za měsíc. To je zhruba o 4 000 Kč více než v listopadu 2021 a o 200 Kč více než před rokem. Nejvíce výdaje za bydlení stouply během roku 2022 (a to především výdaje za energie), ale i od té doby postupně narůstají. Za potraviny dávaly domácnosti na jaře 2025 v průměru necelých 8 000 Kč, na počátku šetření v listopadu 2021 to bylo přes 6 000 Kč. Meziročně došlo k nárůstu o více než 300 Kč. Za poslední roky se zvýšily i výdaje domácností na ostatní pravidelné položky (jako návštěvy restaurací, pohonné hmoty, oblečení, léky apod.). V listopadu 2021 to bylo přibližně 5 600 Kč měsíčně, na jaře 2025 pak necelých 9 000 Kč.

Zobraz aktivity typu

Jaké domácnosti jsou nejvíc ohrožené

Výdaje na bydlení narostly nejen nájemníkům, ale také domácnostem ve vlastnickém bydlení. Vliv má souběh nárůstu výdajů na hypotéky a za energie zejména v rodinných domech. Stále však vlastníci (bez hypotéky) dávají celkově na bydlení výrazně méně než lidé v nájmech (9 tisíc ku 15 tisícům Kč).

Problém je, že výdaje na bydlení narostly od podzimu 2021 výrazně i velmi ohroženým domácnostem v příjmové chudobě a rodinám s dětmi s příjmy pod medián. U nich nárůst výdajů znamená největší zásah do rozpočtu. Výdaje na potraviny a ostatní položky narostly u domácností v příjmové chudobě a nízkopříjmovým méně ve srovnání s ostatními, protože tyto domácnosti se dlouhodobě v těchto nákladech musí uskrovňovat.


Metodické poznámky

Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, jak vysoké náklady vydávají domácnosti na běžný provoz a život svých členů a jaké jsou příjmy domácností.

Zobrazené výdaje na bydlení zahrnují veškeré platby za energie (elektřina, plyn, dálkové teplo), pevná paliva (dřevo, uhlí), vodu (vodné, stočné), pravidelné poplatky (údržba domu, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav atd.), nájem a splátky hypotéky. V zahrnutí splátek na hypotéky je rozdíl oproti ČSÚ a Eurostat, které je do nákladů nezahrnují či zahrnují jen úroky hypotéky. Výdaje za potraviny představují náklady na jídlo a pití mimo restaurace a bez alkoholu. Výdaje za ostatní položky zahrnují veškeré další pravidelné výdaje domácností (jídlo a pití v restauraci, pohonné hmoty, léky a zdravotní péče, vzdělávání, oblečení, elektronika, doprava, kultura apod.).

Průměrné výdaje za jednotlivé položky a skupiny položek jsou vypočteny celkově za všechny domácnosti. Pokud domácnost daný výdaj nemá (např. nemá nájemní bydlení, a neplatí proto nájem), je do výpočtu zahrnuta nulovou částkou. Údaje tak znamenají průměry za všechny domácnosti, nikoli za domácnosti s daným výydajem. Výdaje na nájem a splátky hypotéky pouze u relevantních domácností lze zobrazit v rozdělení na skupiny podle užívání bydlení.

Výdaje byly dotazovány po jednotlivých samostatných položkách (např. výdaje na potraviny a pití mimo restaurace, zálohy na vodu), aby bylo možné co nejpřesněji zjistit náklady na různé oblasti života domácnosti.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků, důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.