Přibližně desetina pracujících má v posledních dvou letech velké obavy ze ztráty zaměstnání. Na začátku pandemie na jaře 2020 to ale bylo více než dvojnásobek. Míra obav postupně klesala s dozníváním virových vln a rušením restrikcí. Inflační vlna a energetická krize nebyly spojené s opětovným nárůstem těchto obav. Částečné obavy hlásí dlouhodobě necelá třetina lidí. Klid ohledně udržení práce pociťuje v posledních dvou letech 55 až 62 % pracujících. To ukazuje na relativně stabilní trh práce. Větší obavy mají lidé s nižšími příjmy. To může snižovat jejich tlak na zvyšování mezd.
Jaké skupiny se nejvíc obávají
Obavy souvisí se vzděláváním i příjmy. Vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou častěji klidní, zatímco chudé domácnosti více pociťují částečné i velké obavy ze ztráty práce.
Největší obavy pociťuje strádající třída, následovaná tradiční pracující třídou a třídou místních vazeb. Naopak nejklidnější jsou zajištěná střední třída a nastupující kosmopolitní třída.
Respondenti aktuálně pracující jako zaměstnanci nebo OSVČ byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoji momentální míru obav z toho, že přijdou o práci. Hodnota 0 byla popsána jako „vůbec“, hodnota 10 jako „velmi“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
