Jak lidé vnímají integraci Ukrajinců

Vybrat jiné téma

Integraci lidí z Ukrajiny dlouhodobě hodnotí kladně zhruba polovina populace. Nejlépe vnímají začlenění na pracovní trh a v poslední době také přijetí jazyka. Nejpříznivěji nahlíželi Češi na integraci v březnu 2022, bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. V dalších měsících pozitivní hodnocení oslabilo, ale od pozdního jara 2022 dodnes je poměrně stabilní. Více lidí než na začátku naopak oceňuje pokroky v začleňování díky dobré komunikaci v českém jazyce. Mírně se ale zhoršilo vnímání kulturní integrace.

Jak integraci Ukrajinců hodnotí různé sociální skupiny

Společenské skupiny se liší hodnocením kvality integrace. Lidé s vyšším vzděláním a finančně lépe zajištění obecně hodnotí integraci lépe. Rozdíl se projevuje nejvíce v hodnocení kulturní integrace, ale také v pohledu na začlenění na trh práce. Zde se mohou nižší sociální skupiny více obávat mzdové konkurence (včetně zaměstnávání načerno).

Liší se i vývoj hodnocení. U vzdělanějších lidí více narostlo pozitivní hodnocení toho, jak jsou přicházející Ukrajinci schopni naučit se česky (jazyková integrace). U lidí z nižších sociálních skupin se naopak zhoršilo, jak vnímají začlenění Ukrajinců na trhu práce. Hodnocení integrace je spolu s důvěrou v instituce a interpretací konfliktu na Ukrajině největším prediktorem toho, zda lidé podporují dlouhodobější přijetí Ukrajinců.

Více o situaci samotných Ukrajinců ukazuje výzkumná série Hlas Ukrajinců v Česku.


Metodické poznámky

Postoj k začlenění Ukrajinců a Ukrajinek v různých sférách života společnosti je ve výzkumu zjišťován od března 2022.

Graf výše ukazuje podíly respondentů, kteří vnímají integraci v dané oblasti pozitivně (určitě či spíše souhlasí, že Ukrajinci jsou v této sféře dobře začleněni). Respondenty, kteří v dané oblasti uvedli, že neví, náhodně rozdělujeme mezi souhlas a nesouhlas.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.