Integraci lidí z Ukrajiny dlouhodobě hodnotí kladně zhruba polovina populace. Nejlépe hodnotí začlenění na pracovní trh. Nejpříznivěji nahlíželi Češi na integraci bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Prvotní vlna následně opadla, hodnocení se ale od té doby nijak nezhoršilo, naopak více lidí oceňuje pokroky v začleňování díky dobré komunikaci v českém jazyce a ve vzdělávání. Za poslední rok se hodnoty ve všech kategoriích již moc nemění a zůstávají konzistentní.
Jak integraci Ukrajinců hodnotí různé sociální skupiny
Společenské skupiny se výrazně liší hodnocením kvality integrace. Lidé s vyšším vzděláním, zajištění a z bohatších regionů obecně hodnotí integraci lépe. Rozdíl je nejvíce vidět v pohledu na integraci na trh práce, kde se nižší sociální skupiny mohou více obávat mzdové konkurence (včetně zaměstnávání načerno).
Liší se i vývoj hodnocení. Vzdělanější lidé s příchodem uprchlíků začali být citlivější na to, zda se přicházející Ukrajinci dostatečně učí česky a zda jsou jejich děti integrovány ve vzdělávání. U lidí z nižších sociálních skupin naopak narostly obavy na trhu práce. Hodnocení integrace je spolu s důvěrou v instituce a interpretací konfliktu na Ukrajině největším prediktorem toho, zda lidé podporují dlouhodobější přijetí Ukrajinců.
Více o situaci samotných Ukrajinců ukazuje výzkumná série Hlas Ukrajinců v Česku.
Metodické poznámky
Postoj k začlenění Ukrajinců a Ukrajinek v různých sférách života společnosti je ve výzkumu zjišťován měsíčně od března 2022.
Graf výše ukazuje podíly respondentů, kteří vnímají integraci v dané oblasti pozitivně (určitě či spíše souhlasí, že Ukrajinci jsou v této sféře dobře začleněni). Respondenty, kteří v dané oblasti uvedli, že neví, náhodně rozdělujeme mezi souhlas a nesouhlas.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností. Medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší. Příjem je přepočtený na velikost a strukturu domácnosti (tzv. ekvivalizace). V roce 2024 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 27 956 Kč, u páru je to 41 934 Kč, u páru s malým dítětem 50 321 Kč, u páru s dvěma malými dětmi pak 58 708 Kč.
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
