Expertní síť reálně zrychlila pomoc obětem domácího násilí, vláda ji zrušila
Zatímco premiér argumentuje zefektivněním státní správy, odborníci a odbory mluví o „destrukci lidskoprávního know-how“.
Zatímco premiér argumentuje zefektivněním státní správy, odborníci a odbory mluví o „destrukci lidskoprávního know-how“.
Většinu vražd žen v ČR páchají jejich partneři či expartneři. Statistiky ale motivy nesledují. Redakce webu iROZHLAS.cz analyzovala přes sto soudních rozhodnutí a popsala typický průběh těchto činů.
V Česku chybí až tři tisíce míst v azylových domech určených obětem domácího násilí. Alternativou jsou tržní pronájmy, které jsou ale drahé a například samoživitelky v nich čelí diskriminaci.
Dva týdny bezpečí. Tolik času mohou získat oběti domácího násilí, pokud zasáhne policie nebo soud. Takzvaný institut vykázání, který brání agresorovi v návratu domů, funguje v Česku téměř dvacet let.
Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. V pětidílné sérii ukážeme, na co v Česku naráží snaha tyto podíly snížit.
Nenarozené děti budou zemi chybět nastokrát: stárnoucí Češi přetíží důchodový systém, zdravotnictví i sociální péči. A hlavně – nejde o krizi za desítky let, její dopady cítíme už teď.
I když úhrnná plodnost v Česku ještě nedorovnala minima devadesátých let, současná krize je podle sociologa Martina Kreidla vážnější než ta tehdejší.
Během posledních pěti let v Česku klesla plodnost z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Jde o třetí nejvýraznější propad v Evropě.
„Nad alkoholem se nedá vyhrát, jen Moraváci remizovali,“ praví se v jednom vtipu. Jenže data z psychiatrických ambulancí ukazují přesný opak.
Prachatice, Tachov, Litoměřice a Český Krumlov. To jsou okresy, kde u víc než desetiny těžkých autonehod nadýchal viník alkohol. Stupínek pod nimi jsou „obvyklí podezřelí“, jižní a východní Morava.
V případě prodeje alkoholického nápoje nezletilým by serveru Alza.cz hrozila pokuta do výše 800 000 korun, případně trest zákazu činnosti do dvou let, varuje Česká obchodní inspekce.
Od každého ze zástupců sedmi politických uskupení jsme vybrali dva výroky – na vás je odhadnout, kdo konkrétně je jejich autorem.
Jaké přístupy politická uskupení prosazují a jak chtějí samotní politici řešit problém s dostupností bydlení v Česku? Tipněte si, kdo co řekl, v naší klikačce.
Korálky, Dolňáček nebo BysBus. Za těmito názvy se skrývají řešení systémových problémů s dopravní dostupností v Česku. Jak ukazují nová data z výzkumu Institutu 2050, problémy dostat se do školy, práce, za lékařem nebo nákupem má aspoň občas čtvrtina populace. Obce, kraje či spolky to zkouší řešit minibusy na zavolání a podobnými službami. Přesednout ve větším z aut do veřejné dopravy brání Čechům hlavně časová náročnost.
Reforma má podle ministra práce omezit dávky pro vysokopříjmové domácnosti nebo pro ty, kteří podle něj systém zneužívají. Výpočty ale ukazují, že reforma zasáhne i řadu nízkopříjmových domácností.
Neomezovat prodej aut se spalovacím motorem, zlevnit hromadnou dopravu a investovat do oprav okresních silnic. To jsou dopravní přání většiny lidí v Česku. Ukázal to průzkum agentury Median pro projekt Česko 2025. V šesté předvolební debatě Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus budou ve středu večer o dopravě diskutovat experti politických uskupení, která mají v současných průzkumech největší šanci dostat se ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Spotřební daň a daň z přidané hodnoty, dohromady spotřeba, je hlavní příčinou regrese daňového systému v Česku – tedy že nejchudší skupina obyvatel odvede na daních větší část svého příjmu než ta nejbohatší. Zdanění spotřeby je podle ekonomů efektivní, neomezuje totiž hospodářský růst. Bez chyby ale systém není, většina Čechů například odmítá výjimku z danění tichého vína. Podle výzkumníků je zase stále dostupnější alkohol.
Státní developer SIRS dál pokračuje v přípravách na výstavbu gigafactory. Ve čtvrtek představil další studie proveditelnosti, které potvrzují možnost výstavby mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi.
Bydlení je drahé a zhoršuje se jeho dostupnost. O tom, jak to změnit, budou dnes v podvečer na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus diskutovat experti politických stran.
Odložené operace, vynechaná vyšetření, dopady na duševní zdraví nebo long covid. Pět let po prvním českém pacientovi s diagnózou covid-19 jsme zkontrolovali, které z obav se potvrdily a které ne.
Na výrazně lepší ceny se lze u některých dopravců a tras dostat při objednávání s několikatýdenním předstihem, především na mezistátních linkách. Zdaleka však nejde o univerzální pravidlo.
Alkohol nejvíce zvyšuje riziko nehod s úmrtím či vážným zraněním u mladých řidičů a řidiček. Ekonomické škody havárií pod vlivem alkoholu se blíží deseti miliardám korun za rok.
Mladí řidiči nejčastěji zaviní nehodu, protože jedou moc rychle nebo pod vlivem alkoholu. Pro starší je zase typické nedání přednosti. Pravděpodobnost tragické nehody je zvýšená u obou skupin.
Ženy a muži prožívají svoje novinářské kariéry jinak, vyplývá z šetření mezi několika stovkami lidí z českých redakcí, které probíhalo od října do prosince loňského roku.
Češi v délce života stále zaostávají za Západem. Nejhorší situace je v pohraničí. Zdravěji a déle se žije ve velkých městech a na jihu Moravy. Struktura úmrtnosti napovídá, jak situaci zlepšit.
Francouzská a česká kultura jsou si v něčem blízké, v péči o nejmenší děti se ale zásadně liší. Matka, která ještě rok po narození dítěte není zpět v zaměstnání, je v Paříži za bílou vránu.
Za covidu brněnští strážníci i policisté přestupky přehlíželi, tolerantnější zůstávají i po něm. Navzdory houstnoucí dopravě ubývá odtahů, rychlost se měří vzácně a ochrana chodců slábne.
Brněnští strážníci loni zaznamenali 86 tisíc přestupků, státní policisté dalších 30 tisíc. Nejvíc na Trýbově a Čápkově, nenápadných odbočkách z Úvozu.
Nádražní versus Plzeňská. V těsném souboji smíchovských výpadovek loni vyhrála o jediný přestupek ta jižní. Data Policie ČR prozrazují, ve kterých ulicích a městských částech jsou policisté aktivní.
Nejshovívavější jsou policisté u dopravních přestupků, jejichž následky dopadají na chodce. Nejtvrději naopak trestají nedání přednosti zprava či špatné odbočení vlevo.
V průměru měsíčně brněnské úřady odhalí 2600 aut bez zaplaceného parkování. Loni v červenci ale odhalily kamery jen dvě stě hříšníků, zatímco v listopadu najednou přes pět tisíc.
Mezi krajskými městy staví nejvíc bytů na hlavu Olomouc a Plzeň. Podívejte se, kolik se toho v poledním čtvrtstoletí postavilo ve vaší obci.
Od 60. let se auta svými rozměry posunula nejméně o jednu obchodní třídu výš. Dnešní malé vozy mají rozměry tehdejší střední třídy. Tlak na velikost umocňují prodeje SUV, které trhu dominují.
Chudší polovina rodin s dětmi. Tato skupina českých domácností vychází z krize uplynulých měsíců nejhůř. Vyplývá to z projektu Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Ta už přes rok a půl pravidelně zkoumá ekonomickou situaci přibližně 1500 českých domácností.
Důchodcům se po lednovém zvýšení penzí daří o něco lépe, rodiny s dětmi jsou na tom naopak čím dál hůř. Ukazují to únorová data společnosti PAQ Research pro projekt Radiožurnálu Život k nezaplacení, kterého se pravidelně účastní 1600 respondentů.
Podle studie porušuje 1270 z více než 1500 poutačů u silnic první třídy v hlavním městě pražské stavební předpisy. Drtivá většina billboardů nemá platné stavební povolení.
Teplá zima, nižší míra inflace i vyšší mzdy – to jsou příčiny toho, proč se ekonomická situace domácností v Česku na přelomu roku nezhoršovala. A to i přesto, že za bydlení platí průměrně stále víc. To jsou závěry nového průzkumu z projektu Česko: Život k nezaplacení, který vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu a PAQ Research.
Lidé z velkých a nezateplených domů nebo bytů dávají za bydlení průměrně o 4400 korun více než loni. Ostatním domácnostem výdaje na bydlení meziročně narostly přibližně o dva až tři tisíce. Méně náklady stoupaly rodinám z menších domů a bytů. Vyplývá to z dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Výzkumníci pravidelně zjišťují ekonomickou situaci asi 1600 domácností.
Duševní zdraví se nejvíc zhoršuje mezi lidmi z domácností pod hranicí chudoby a z rodin, na které výrazně dopadá zdražování bydlení. Projevuje se například spánkovými potížemi, nervozitou či apatií.
Po lednovém zastropování cen energií vzrostou domácnostem výdaje na bydlení. Mohly by tvořit až 34 procent jejich měsíčního příjmu. Vyplývá to z analýzy společnosti PAQ Research, která vychází z dat Českého statistického úřadu o energetické spotřebě domácností. Zdražení energií by mělo nejvíce zasáhnout domácnosti s dětmi, respektive chudší polovinu z nich.
Oproti loňsku přibylo domácností, co za měsíc neušetří vůbec nic. Podle dat z letošního listopadu to byla víc než třetina ze všech domácností. Před rokem takových lidí přitom bylo necelých 20 procent.
V září ochotu ke krátkodobému přijetí válečných běženců deklarovalo 65 procent dotázaných. V březnu po začátku ruské agrese přitom bylo pro přijetí skoro 80 procent respondentů.
Každá pátá rodina plánuje výrazné omezení výdajů na děti kvůli stále rostoucím nákladům na provoz domácností, vyplývá to z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Český rozhlas odstartoval projekt Česko 2022: Život k nezaplacení, ve kterém mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů na finanční situaci rodin.
Český rozhlas spolu s výzkumnou organizací PAQ Research spouští exkluzivní projekt, v němž mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, které dopadají na české domácnosti.
Vladimira Putina v polovině dubna podporovalo 82 procent Rusů, o 11 procentních bodů více než před začátkem války na Ukrajině. Ukazují to čerstvá data z pravidelného průzkumu centra Levada , považovaného za nezávislé na ruském režimu.
Ukrajinské hospodářství toho v roce 2020 vyprodukovalo méně než v roce 1990. Také proto je život obyčejných Ukrajinců kratší a v řadě ohledů složitější než životy lidí v dalších evropských státech, včetně těch postsovětských. Rozvoj země brzdily strukturální problémy i externí šoky. Přesto však Ukrajina v posledních letech zaznamenala i úspěchy, například v boji proti korupci.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Analýza publikovaná v renomovaném časopise The Lancet Oncology vyvrací mýtus o přínosech umírněného popíjení. „Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. V Česku přitom podle čerstvých dat spotřeba alkoholu vzrůstá.
Na kolo jen s přilbou, vyzývají policisté. Její přínos ale není neomezený, napovídá vedle zahraničních studií i analýza 776 úmrtí českých cyklistů provedená datovými novináři severu iROZHLAS.cz.
Výzkum ukazuje, že se v názorech na klima do velké míry shodnou příslušníci všech společenských skupin. Liší se velikost uhlíkové stopy, kterou jednotlivé třídy ke změnám klimatu přispívají.
O rekordních sedm procent poklesly roční globální emise skleníkových plynů v důsledku protipandemických opatření. Do dlouhodobých změn klimatu se to ale nepromítne. „Stále je to zhruba 50 gigatun skleníkových plynů ročně, které do atmosféry přidáváme navíc,“ říká klimatolog Radim Tolasz. Po krizích, které utlumují průmysl, navíc emise obvykle strmě rostou. V Česku podle odhadů loni neklesly vůbec.
S covidem, nebo na covid? Odpověď na otázku, která loni zamotala hlavu celé civilizaci – tedy co považovat za příčinu úmrtí – hledá lékařská statistika přes sto let.
Největší hrozbou je výpadek příjmů či ztráta bydlení. Ekonomické problémy ale mohou vést k častějšímu fyzickému násilí, závislostem na alkoholu, drogách, ale i technologiích.
Podle právníků je opatření nezákonné. „Nelze smluvně zakázat zveřejnění informace, pokud na ni je právo ze zákona,“ upozorňuje Michal Čermák.
Analýza dat drážní inspekce ukazuje, že bezpečnostních incidentů letos není víc než v předchozích letech.
Podle statistik došlo v Praze mezi lety 2007 a 2018 v nynějších cykloobousměrkách k 52 nehodám s účastí cyklisty, z toho pouze sedmi s cyklistou v protisměru. V Brně jsou čísla podobně nízká.
S 16 460 případy bylo loni nelegální parkování na chodníku druhým nejčastějším „statickým“ dopravním přestupkem v Brně. Odtah však strážníci nařídili jen čtyřikrát.
Někteří řidiči také zneužívají nefunkčního systému pro kontrolu vjezdů a přes centrální náměstí Svobody si zkracují cestu. Magistrát slibuje zlepšení, napravuje tím ale vlastní chybu.
Za dveřmi bytů jsou „skleníkové“ podmínky pro rozvoj neřešených každodenních problémů. V delším horizontu se navíc přidá nezaměstnanost, tedy silný rizikový faktor sebevražd.