Vyberte svoji oblíbenou knihu a získejte tipy na 50 dalších, které by vás mohly zaujmout. Algoritmus mírně znevýhodňuje bestsellery a protežuje méně známé publikace.
Čím se liší úspěch Vlastimila Vondrušky od úspěchu Aleny Mornštajnové? A kterou knihu si jako jedinou půjčovali častěji muži než ženy? Druhý díl zkoumání dat z Městské knihovny v Praze je o pozoruhodných titulech i autorech.
V 17 milionech pražských knihovních výpůjček z let 2023 až 2025 se objevují různé vzorce. Některé jsou očekávatelné, jako že si po Novém roce lidé půjčují knihy o hubnutí, nebo že ženy čtou častěji ženy a muži muže. Najdou se ale i ty kuriózní: někteří lidé třeba zvládnou za rok využít více než polovinu všech poboček po celé Praze.
Všechna květinová zátiší jednoho z nejznámějších českých malířů, která se podařilo dohledat, si můžete porovnat a roztřídit v interaktivní aplikaci. Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz ji připravili ve spolupráci s Museem Kampa, kde 17. května končí výstava Václav Špála: Kytky. Ve stejném týdnu uplyne od úmrtí výtvarníka 80 let.
„Vždycky budeme mít Paříž,“ slíbí Humphrey Bogart postavě Ingrid Bergmanové v památné scéně z oscarové Casablancy. Jednu takovou filmovou Paříž se teď pokusíme najít v prvomájově laděném datařském rozstřelu. Hledáme v něm filmovou romantiku, ke které se čtenáři a čtenářky iROZHLAS.cz vracejí nejraději. A nezáleží na tom, jestli nakonec její hrdinové společně uhánějí na koních zasněženými pláněmi nebo si jen kynou hlavami napříč jazzovým klubem.
Sváteční vysílání má své dlouhodobé rituály. Pelíšky už roky běží vždy 24. prosince, v posledních dnech roku lze vidět třeba Prince a Večernici. Tvářemi a hlasy Vánoc jsou kromě Jiřiny Bohdalové také Miloš Kopecký nebo Květa Fialová. Vychází to z analýzy datového týmu Českého rozhlasu.
Oprava památek, ale i podpora živé kultury, případně dotované vstupné do muzeí či galerií. Většina Čechů má o podpoře kultury u nás jasno. Jejich priority a například i postoj k (ne)regulaci AI v umění popsal exkluzivní průzkum Medianu pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus v rámci projektu Česko 2025.
Datový tým Českého rozhlasu identifikoval sedm desítek pravidelných letních televizních repríz. Vedle osvědčených klasik z šedesátých let se uchytilo jen několik děl z tohoto století: Pearl Harbor, Bobule nebo Bohové Egypta.
Covid, hollywoodské stávky i útlum domácí produkce zamíchaly s divácky silnými a slabými měsíci. Zatímco před pandemií býval tradičně nejsilnější prosinec, poslední roky se do kin nejvíc chodí v červenci a srpnu.
Kdo je podepsaný pod nejvíce vítěznými snímky? Kde se nejvíc lišil vkus akademie a uživatelů ČSFD? A ve které jediné profesní kategorii převládají ženy? Dosud neznámé rekordy Českých lvů.
Malá dívka se spolu s panem učitelem, hostinským a policistou snaží přijít na kloub staré záhadě v oprýskaných uličkách jaroměřské pevnosti Josefov. Film, který neexistuje – a přitom jsme ho někdy všichni viděli.
Třetinu celovečerních filmů posledních 25 let režírovali lidé narození v Praze, z 87 procent jde o muže. Ženám se ve filmu více daří jako asistentkám režie či střihu než jako režisérkám či střihačkám. Vyplývá to z analýzy datového týmu serveru iROZHLAS.cz připravené ke 125. výročí české kinematografie.
Datová pouť do hlubin národní kinematografie pokračuje lidmi mimo záběr kamer. Čím si nejčinnější střihač vysloužil 267 zakázek? A jak se Otakaru Vávrovi podařilo natočit film v pěti různých režimech a videoklip v šestém?
Kolik vedlejších rolí může člověk zahrát, aniž by dostal jedinou hlavní? Které dvojice vídáme ve filmech nejčastěji a čí hlas k nám promlouvá z nejvíce úst? Odpovědi najdeme v datech.
Před 125 lety natočil Jan Kříženecký první čtyři české filmy. Od té doby jich vznikly čtyři tisíce a pracovaly na nich desetitisíce lidí. Jaké snímky a jací lidé to byli, ukáže seriál datových článků.
Vítězem ceny Audiokniha roku 2018 je horor z prostředí polární expedice Terror. Cenu za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova převzal čerstvý pětaosmdesátník Josef Somr. Dvojnásobné ocenění také putuje k herci a komikovi Petru Čtvrtníčkovi.
Jak se hodnocení americké filmové akademie liší od názoru českých filmových fanoušků? Díla, která na oscarových ceremoniálech získala ocenění za nejlepší film, se někdy na Česko-slovenské filmové databázi neumístila ani mezi třemi stovkami nejoblíbenějších filmů.
V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších. Ukázal to průzkum národní knihovny a agentury Nielsen Admosphere. Náctiletí podle průzkumu přečtou za rok průměrně asi osm knih. Přibližně 14 procent jich ale přiznává, že knihy nečte vůbec, protože je to nebaví nebo na to nemají čas. Hlavním zdrojem informací je pro mládež internet.
Češi mají možnost sledovat filmy v multikinech už 20 let. První vícesálové kino Galaxie se v roce 1996 otevřelo na pražských Hájích. Během prvního dubnového víkendu ho tehdy navštívilo více než devět tisíc diváků. Filmy sledovali v osmi sálech, které dohromady nabízely 1100 sedadel.
Nejúspěšnějším filmem loňského roku byla v českých kinech kreslená pohádka Mimoni. Žluté postavičky přilákaly přibližně 830 tisíc diváků a vydělaly zhruba 110 milionů korun. Pro české kinosály byl loňský rok úspěšný jak z pohledu návštěvnosti, tak i tržeb. Jen v multikinech nechali diváci za vstupenky více než miliardu korun.
