While the prime minister argues that it streamlines the state administration, experts and trade unions speak of „the destruction of human-rights know-how.“
Most murders of women in the Czech Republic are committed by their partners or former partners. However, official statistics do not track the motives or context of these crimes.
In Czechia, there is a shortage of up to 3,000 places in shelters for victims of domestic violence. Some facilities designated for this purpose on paper do not actually provide a safe haven.
Two weeks of safety. That’s how much time victims of domestic violence can obtain if the police or a court intervenes.
Between 17 and 40 percent of people have personal experience with intimate partner or domestic violence. In a five-part series we explore the obstacles facing efforts to reduce such rates in Czechia.
Zatímco premiér argumentuje zefektivněním státní správy, odborníci a odbory mluví o „destrukci lidskoprávního know-how“.
Nový návrh památkové zóny má respektovat plán investora, jenž chce na území Staré Karviné postavit tovární haly. Odborníci ale varují, že projekt je v kolizi s místy, kde dříve stály nacistické lágry.
Většinu vražd žen v ČR páchají jejich partneři či expartneři. Statistiky ale motivy nesledují. Redakce webu iROZHLAS.cz analyzovala přes sto soudních rozhodnutí a popsala typický průběh těchto činů.
V Česku chybí až tři tisíce míst v azylových domech určených obětem domácího násilí. Alternativou jsou tržní pronájmy, které jsou ale drahé a například samoživitelky v nich čelí diskriminaci.
Dva týdny bezpečí. Tolik času mohou získat oběti domácího násilí, pokud zasáhne policie nebo soud. Takzvaný institut vykázání, který brání agresorovi v návratu domů, funguje v Česku téměř dvacet let.
Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. V pětidílné sérii ukážeme, na co v Česku naráží snaha tyto podíly snížit.
Ačkoliv památkáři haly odmítají, průmyslové využití území je podle nich možné – jednou z možností by bylo přesunout tam právě záměr na fotovoltaický park a pro průmyslový areál hledat jiné místo.
Jak zjistil server iROZHLAS.cz, krátce po svém odchodu ze společnosti Heimstaden se stal Jan Rafaj součástí holdingu Rentio, který od jím původně vedené švédské firmy odkoupil stovky bytů.
Podle ČIŽP použila firma Ridera Bohemia pro zásyp stěny místo nehořlavého materiálu stavební a demoliční suť. V novém řízení žádá nápravu. Firma obvinění odmítá a odvolává se na odborné posudky.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle Andreje Babiše (ANO) o celém projektu lhala, když ujišťovala, že Česko investici ve výši stovek miliard korun získá. Podle Babiše už není záměr na stole zhruba rok.
Rada vlády pro paměťovou agendu přijala usnesení, které developera i zapojené státní instituce varuje před nenávratným poškozením „významných míst paměti spojenými se soudobými dějinami“.
Nájemník se svou advokátkou Zdenkou Vopěnkovou namítali, že privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platným zákonem, jeho byty by tak měl stále vlastnit stát. Úřady ale tento výklad odmítají.
Firma Panattoni podepsala memorandum s Židovskou obcí v Ostravě, že jejich projekt průmyslového parku v Karviné nezasáhne do míst bývalého židovského pracovního tábora. Podle památkářů to není pravda.
Společnost Heimstaden jedná s ostravskými obvody i magistrátem o možném odkupu bytových domů. Zájem ale naráží na cenu i podmínky. Současně firma rozprodává stovky bytů v dalších městech kraje.
Jako důvody odvolání měl hejtman Josef Bělica (ANO) zmínit nezvládnutou komunikaci „k jednomu případu“ a problémy s IT. Moravskoslezský kraj odmítl konkrétní důvody odvolání komentovat.
Neshody panují nejen na ceně pozemků, které státní podnik Diamo pro sanaci haldy potřebuje od firmy OKK Koksovny získat. Ale také na tom, jak má přesně sanace staré ekologické zátěže probíhat.
„Případ souvisí s pronajímáním bytů v majetku Statutárního města Havířov předem vybraným jedincům na úkor běžných uchazečů. Mezi obviněnými jsou čtyři úřední osoby,“ řekl mluvčí Jaroslav Ibehej.
Podle nových plánů má 274 hektarů velká zóna kromě high-tech průmyslu sloužit i ke zpracování druhotných surovin. Proti výstavbě parku ale stojí nejen památkáři a místní spolky, ale i Karviná.
Podle primátora Ostravy Jana Dohnala (ODS) trvá Diamu sanace už příliš dlouho a koksovny by do ní mohly vložit nový impulz. Diamo pouze uvedlo, že je návrhem města překvapeno.
Diamo musí uhradit podle verdiktu ČIŽP 1,5 milionu korun za nepovolenou manipulaci s tisíci tunami stavebního materiálu, kterými podnik rekultivoval část haldy Heřmanice. Proti verdiktu se odvolá.
Záměr investorů ztroskotal na nedostatku financí a nevypsaných dotacích. Ty přitom úřady ale podnikatelům nepřislíbily. Město teď chystá na vlastní náklady nový projekt stadionu v jiné lokalitě.
OKK Koksovny koupily většinu pozemků na haldě Heřmanice. Tvrdí, že chtějí odblokovat sanaci, kterou už stát zahájil. Diamo už vyzvalo nového vlastníka k jednání o dalším postupu.
Město argumentuje, že koupí chtělo zabránit spekulacím s pozemky. Opozice ale kritizuje nezvyklý nárůst ceny i politické vazby prodávajícího. Riziková je transakce i podle Transparency International.
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
Univerzita i tak trvá na tom, že projekt pod stůl nepadá. Ve čtvrtek vyjednala s resortem životního prostředí podporu na tvorbu dokumentů pro stavební řízení. Pak chce žádat o evropskou dotaci znovu.
Se životem ve svém regionu jsou spokojení čtyři z pěti lidí v Česku. Při hodnocení konkrétních služeb vnímají nejhůře dostupnost a cenu bydlení.
V české armádě teď slouží zhruba 24 tisíc lidí. Kolik vojáků a techniky bude do budoucna potřeba, ovlivňují také obranné plány Severoatlantické aliance, které jsou neveřejné.
Státní developer SIRS dál pokračuje v přípravách na výstavbu gigafactory. Ve čtvrtek představil další studie proveditelnosti, které potvrzují možnost výstavby mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi.
Zájem investora o výstavbu gigafactory v Dolní Lutyni sice ochladl, projekt ale nekončí. Státní developer SIRS pokračuje v jeho přípravách, zatím jen na papíře. Kopat chce až po potvrzení investice.
Bydlení je drahé a zhoršuje se jeho dostupnost. O tom, jak to změnit, budou dnes v podvečer na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus diskutovat experti politických stran.
Moravskoslezský kraj chce gigafactory na brownfieldu místo plánovaných polí v Dolní Lutyni. Tvrdí, že jedná s developerem, ten to popírá. Investor lokalitu už dříve odmítl kvůli drahým úpravám.
Ředitelský post musel Tomáš Rychtařík opustit údajně pro „vážné manažerské selhání“, když podepsal miliardovou smlouvu na sanaci kontaminovaného území v Ostravě. I po letech tvrdí, že nechyboval.
Od katastrofálních povodní v roce 2002 si lidé v Česku postavili 16 tisíc rodinných domů v záplavových územích. Nejvíce takových staveb stojí v Olomouckém kraji.
Karviná stále neví, jestli se dočká svého strategického projektu – výzkumného parku v podobě obřího skleníku za tři miliardy korun. Evropská komise totiž žádá, aby Slezská univerzita projekt upravila.
Státní developer (SIRS) i autoři nedávno zveřejněné studie záplavového území tvrdí, že data ze zářijových povodní potvrzují jejich dřívější výpočty. Navrhovaná řešení v okolí parku budou dostatečná.
Před deseti lety začalo několik veřejných i soukromých podniků spolupracovat na recyklaci materiálu z největšího ostravského odvalu. Projekt ale ztroskotal a účastníci se teď navzájem soudí.
Bahno na silnicích a v řekách, ztráta tisíců hektarů půdy ročně. Eroze ohrožuje 60 procent polí. Přísnější protierozní pravidla ale ministři poněkolikáté odložili. Mají platit od podzimu 2025.
Právní analýza ukazuje, že harmonogram schvalovacích procesů neodpovídá očekáváním investora. A je tak nepravděpodobné, že by se za stávajících podmínek podařilo projekt dotáhnout.
Ministerstvo životního prostředí usiluje o to, aby metropole méně rostly do šířky a více do výšky. Schválená novela zákona o ochraně zemědělské půdy však stále obsahuje řadu výjimek.
Skoro polovina pediatrů v Karlovarském kraji je v důchodovém věku a může kdykoliv skončit. Podobná situace je v Jihočeském a Středočeském kraji.
Vysoký podíl specialistů, kteří mohou kdykoliv odejít na penzi, je i ve vnitřním lékařství, chirurgii nebo rehabilitační medicíně.
Hejtmanství chce území s pomocí zvířat rekultivovat. Náklady projektu odhaduje na nižší desítky milionů korun. Ještě se ale čeká na dohodu s firmou Zdeňka Bakaly, která konkrétní pozemky vlastní.
Zástupci ministerstva průmyslu, ale i kraje do jezdí do Dolní Lutyně s lidmi jednat. Jak ale uvádí její starosta Pavel Buzek (STAN), řadu otázek se stále vysvětlit nepodařilo.
Spolu s volbami do Evropského parlamentu budou 7. a 8. června v obci na Karvinsku rozhodovat i o tom, zda se má radnice vzepřít stavbě továrny na baterie do elektromobilů.
České společnosti se stále nedaří zaručit lidem s fyzickým či psychickým postižením plné užívání lidských práv a podporovat jejich zapojení do společnosti.
Pavel Franc z organizace Frank Bold v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz vysvětluje, jak probíhalo vyjednávání nové smlouvy a proč s jednáním organizace souhlasila.
Datový tým Českého rozhlasu se rozhodl pomocí otevřených dat odpovědět na otázku, kterou si alespoň jednou v životě položil každý romantik – zda z Českého Těšína skutečně vyjíždí vlaky co čtvrthodinu.
Jeden z nájemníků bývalých hornických bytů si stěžuje, že se české soudy nezabývaly jeho žalobou na průběh privatizace. Ta měla podle advokátky Zdenky Vopěnkové proběhnout v rozporu se zákonem.
Podle právničky Venduly Zahumenské dohoda signatáře reálně k ničemu nezavazuje. „Takže závazná je jenom do té doby, dokud budou sami chtít tuto dohodu dodržovat,“ konstatuje.
Dokument, který aktualizoval původní dohodu z roku 2006, má být právně závazný. A v případě jeho porušení by k investici v oblasti nemělo dojít.
Vláda jedná se zahraničním investorem o vybudování gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Stát ale vlastní pouze 60 procent území, na kterých má gigafactory vyrůst.
Vláda jedná o umístění gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. A to nejen s dosud neodhaleným investorem, ale také s ochranářskými organizacemi. Závod má totiž stát vedle dvou chráněných území.
Klíčový projekt pro ekonomiku a zaměstnanost. Tak popisují politici nový záměr postavit u Dolní Lutyně takzvanou gigafactory. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, celou věc má ve středu projednat vláda.
Ženy a muži prožívají svoje novinářské kariéry jinak, vyplývá z šetření mezi několika stovkami lidí z českých redakcí, které probíhalo od října do prosince loňského roku.
Co bude se státní firmou dál? Sikora serveru iROZHLAS.cz prozradil, že OKD chce „zezelenit“ a na svých pozemcích třeba investovat do fotovoltaických elektráren.
