Většinu vražd žen v ČR páchají jejich partneři či expartneři. Statistiky ale motivy nesledují. Redakce webu iROZHLAS.cz analyzovala přes sto soudních rozhodnutí a popsala typický průběh těchto činů.
Přestože je sběr provozních a lokalizačních údajů podle soudu protiprávní, ÚOHS se přístup k těmto datům snažil vtělit do novely zákona o jeho působnosti. Po kritice ale pasáž sám z normy vypustil.
Soud povolil policii prolomit ochranu redakčního tajemství, když nařídil zjistit, s kým si novináři volali a psali, když psali o kauze Čapí hnízdo.
Na začátku prosince Austrálie zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro mladší šestnácti let. A protože téma omezování technologií pro děti je aktuální v celém světě i v Česku, o detailech tohoto opatření mluví redaktoři Kateřina Gruntová a Jan Cibulka v pořadu Antivirus.
Při zjišťování, jak se do médií dostalo rozhodnutí o Čapím hnízdě, policie procházela telekomunikační historii soudců, kontrolovala e-maily i vyslýchala novináře. Přitom by stejně bylo veřejné.
Nájemník se svou advokátkou Zdenkou Vopěnkovou namítali, že privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platným zákonem, jeho byty by tak měl stále vlastnit stát. Úřady ale tento výklad odmítají.
V polovině prosince uzavře ministerstvo spravedlnosti veřejný přístup k registru skutečných vlastníků obchodních společností, donutily ho k tomu rozsudky tuzemských soudů.
Soud sice konstatoval, že firma se činu opravdu dopustila, kvůli nelogickému odůvodnění ale úřad musí pokutu znovu vyčíslit. Přečtěte si celý rozsudek.
Obránci zvířat se sice mají Albertu omluvit, nemusejí ale smazat jeho upravené logo, rušit webové stránky a mazat videa, která kritizují podmínky chovu kuřat. Přečtěte si celý prvoinstanční verdikt.
Podle Ústavy mají mít všichni voliči stejnou váhu hlasu. V praxi se ale volební systém chová nespravedlivě: v některých krajích stačí na zvolení poslance méně hlasů než v jiných. Voliči v Plzeňském kraji letos měli o polovinu silnější hlas než voliči v Libereckém.
V případě prodeje alkoholického nápoje nezletilým by serveru Alza.cz hrozila pokuta do výše 800 000 korun, případně trest zákazu činnosti do dvou let, varuje Česká obchodní inspekce.
Ministerstvo vnitra postupně spouští elektronický systém eLegislativa, ve kterém by od roku 2026 měly vznikat zákony. Podle autorů vnese do přípravy legislativy pořádek.
Horní komora může zákony pozměnit, vrátit Sněmovně, zabít i uspat. Ve velké většině případů, 69 procentech, je ale prostě schválí. Nejaktivnější bývala v dobách, kdy v ní převažovaly opoziční barvy: za vlád Stanislava Grosse, Petra Nečase (ODS) nebo Andreje Babiše (ANO). Nejklidnější je, když mají navrch koaliční senátoři a senátorky. Jako právě teď.
Že si vražda zaslouží tvrdší trest než krádež kola, na tom se drtivá většina lidí shodne. U méně závažných trestných činů to ale tak jasné není a některé, jako třeba krádež, mohou mít řadu podob.
Vrchní soud v Praze zrušil předběžné opatření, podle kterého spolek OBRAZ nesměl používat záběry získané z velkochovu společnosti Rabbit Trhový Štěpánov.
Že k zajišťování majetku firmy dochází, potvrdila serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu také náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
Měl usnadnit práci soudním úředníkům při anonymizacích povinně zveřejňovaných rozsudků. Resortem spravedlnosti představený anonymizér ale podle informací z okresních soudů práci a čas nešetří.
Řetězec obchodů Albert neúspěšně žádal o zrušení webové adresy albertovakrutost.cz. Na ní aktivisté ze spolku Obraz kritizují podmínky, ve kterých se chovají kuřata.
Městský soud v Praze potvrdil, že skupina aktivistů z organizace NoLog nemá právo používat webovou adresu elektrarnachvaletice.cz. Spolek na ní hnědouhelnou elektrárnu kritizoval kvůli emisím.
Krajský soud předběžně nařídil spolku Obránci zvířat, aby ze svého webu odstranil videa a některé kritické zmínky o velkochovu kuřat. Podle právníka Zdeňka Červínka soud krok přesvědčivě vysvětlil.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Podle Ústavního soudu byla výzva vlády k blokaci některých webových stránek po útoku Ruska na Ukrajinu nezávazným prohlášením, nikoli vymahatelným příkazem, a proto stát není za zablokování odpovědný.
Pavel Franc z organizace Frank Bold v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz vysvětluje, jak probíhalo vyjednávání nové smlouvy a proč s jednáním organizace souhlasila.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.
Jeden z nájemníků bývalých hornických bytů si stěžuje, že se české soudy nezabývaly jeho žalobou na průběh privatizace. Ta měla podle advokátky Zdenky Vopěnkové proběhnout v rozporu se zákonem.
Podle právničky Venduly Zahumenské dohoda signatáře reálně k ničemu nezavazuje. „Takže závazná je jenom do té doby, dokud budou sami chtít tuto dohodu dodržovat,“ konstatuje.
Ačkoliv by úředníci měli žádosti o informace odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.
Ústavní soudce Jan Svatoň ještě nerozhodl o ústavní stížnosti pěti dívek, které nebyly zařazeny do trestního stíhání exposlance Feriho. Svatoň, který na soudu působí již rok, vydal jediný nález.
„Po zvážení všech zákonných kritérií mohl soud shrnout, že na obžalovaného již nelze působit trestem výchovného charakteru bez omezení osobní svobody,“ píše se v rozsudku Okresního soudu ve Vyškově.
Ministerstvo vnitra po letech odkladů spustilo systém eSbírka, který má veřejnosti zpřístupnit státem garantované znění zákonů. Jenže některé předpisy v ní zatím chybí.
S novým rokem mají odstartovat eSbírka a eLegislativa z dílny ministerstva vnitra. Přes dekádu chystaný projekt za více jak 700 milionů korun má veřejnosti zpřístupnit státem garantované znění zákonů.
Pražská a plzeňská městská policie na rozdíl od brněnských a ostravských strážníků neposkytuje bezplatně data o dopravních přestupcích. Jejich argumenty přitom už dříve kritizovaly soudy.
Společnost Elektrárna Chvaletice z holdingu Sev.en uspěla v doménovém sporu se spolkem NoLog, který provozoval web kritizující dopady elektrárny na životní prostředí. Kritický web tak přijde o adresu.
Policejní prezident Martin Vondrášek prohlásil, že podstatná část žen oznamující znásilnění si ho vymyslí. Argumentuje počtem případů, které policie odloží. To ale neznamená, že šlo o křivé obvinění.
Ministerstvo vnitra navrhuje další odklad ostrého provozu systému e-Legislativa, zákony se tak budou chystat elektronicky až od roku 2025. V lednu by alespoň ty stávající měly být dostupné online.
Nový paragraf byl kritizovaný s tím, že dává úřadům nepřiměřený nástroj k obstrukci. Politici přesto novelu hájili s tím, že takto chtějí pouze bránit šikaně úřadů, a ne omezovat novináře.
Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech.
Na pacientku, která byla 12 kurtovaná v psychiatrické nemocnici v Opavě, měl dohlížet okresní soud v Opavě. Podle právníků však postupoval v rozporu s právem.
Petr Pavel měl ve druhém kole prezidentských voleb jednoznačnou převahu u lidí s vyšším vzděláním a v socioekonomicky rozvinutějších obcích. Svému soupeři Andreji Babišovi (ANO) ale dokázal konkurovat i v chudších oblastech a obcích s vysokou mírou exekucí. Ukazují to data výzkumné agentury PAQ Research pro Český rozhlas.
Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoliv tedy data samotná. Podle soudu by se však informace poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření.
Podle soudu nelze chápat dopis Národního centra kybernetických operací, na základě kterého byla blokace operátory a správcem domény provedena, jako příkaz k vypnutí webů.
Elektronická sbírka zákonů měla před spuštěním projít ročním testováním, už nyní je ale jasné, že se to nestihne. Můžou za to technologické změny, tvrdí pirátský náměstek z vnitra Kolařík.
Ani politici vládních stran se zatím neshodli, podle jakých pravidel by stát měl blokovat dezinformační weby. Podle právníka Miroslava Crhy, který zákon připomínkoval, by vzorem mohla být Litva.
Stropy na cenu plynu a elektřiny zabrání rozšíření negativních dopadů. Okolo 45 % z chudší poloviny domácností ale bude i po nich výrazně zatížena náklady na bydlení a může potřebovat pomoc.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti z povinného zveřejňování vyjímá všechny trestní kauzy kromě úplatkářství, které představuje ani ne dva rozsudky z tisíce.
Pražský městský soud odmítl žalobu, podle které stát zasáhl do práva občanů na informace, když požádal poskyotvatele internetu o blokaci dezinformačních webů. Zda byla blokace v pořádku, soud neřešil.
Blokaci dezinformačních webů by měl upravit zákon chystaný ministerstvem vnitra. To k jeho přípravě přizvalo jen zástupce bezpečnostních složek, veřejné konzultace se konat nebudou.
Systém pro tvorbu a zveřejňování zákonů by se měl po sérii odkladů v září rozjet v neveřejném testovacím provozu a na konci roku i pro veřejnost. Dokončení si ale vyžádá dalších 162 milionů korun.
Poskytovatelé internetu stále blokují weby, na které ukázala tajná služba. Soudy odmítly dvě žádosti provozovatelů jedné ze stránek o vydání předběžného opatření, které by znepřístupnění zrušilo.
Do funkce nového ústavního soudce navrhuje prezident Miloš Zeman brněnského advokáta Petra Poledníka. Má nahradit soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která odešla k Evropskému soudu pro lidská práva.
Měsíc po zablokování proruských webů stále není známý jejich oficiální seznam ani konkrétní důvody jejich blokace. Z vládní koalice jdou protichůdná sdělení, zda kvůli podobným situacím změní legislativu. Zatímco ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že se na vzniku nového zákona vláda domluvila, ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) serveru iROZHLAS.cz odpověděl, že o jeho přípravě nic neví.
Evropská komise si v jednotlivých státech zjišťuje, jaké informace o uživatelích internetu by bezpečnostní složky chtěly monitorovat. Česká policie by uvítala historii navštívených webových stránek a argumentuje bojem s hackery a podvodníky na internetu. Pro poskytovatele připojení by to znamenalo další povinnost.
„Několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové, a vždycky se to o rok posunulo,“ říká Jakub Harašta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Stát konečně zlegalizuje zavedené nařizování izolace a karantény SMSkami. Nic se ale nezmění: kdo byl zodpovědný doteď, bude dál. Kdo pravidla porušoval, má pořád spoustu výmluv. Dokonce i dobrých.
Policie červnovou událost popisovala do médií v rozporu se svědectvím zasahujících zdravotníků. Ústecký krajský policejní ředitel Jaromír Kníže čelí podobné kritice od soudů a úřadů opakovaně.
Návštěvníci webových stránek mají od Nového roku možnost odmítnout sledování svých aktivit, na webech většiny českých ministerstev ale možnost stále chybí.
Rekapitulace, která se rozpíná od roku 1785 do druhé poloviny 21. století.
Ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým statistickým ústavem vypilovalo důvody, proč se nikdo mimo resort nesmí dostat k informacím o fungování a kvalitě českých nemocnic. Právníci mluví o netransparentním chování, ale kolabující justice je na úřady krátká.
Webová inciativa Zlatý špendlík vyzývá veřejnost, aby zasypala hygienické stanice mailovými dotazy. Slibuje si od toho méně kontrol, reálně ale pomáhá úředníkům a politikům, kteří chtějí informování veřejnosti osekat.
Ani telefony nejsou imunní vůči kybernetické kriminalitě. Jak se můžete chránit? A pomůžou vám antivirové aplikace?
![„Stropy fungují, ale pro chudší domácnosti nebudou stačit," myslí si sociolog Daniel Prokop](https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_otvirak_velky/public/uploader/rv0_4845_211118-203711_vlf.jpg?itok=nwi_DPF_ "„Stropy fungují, ale pro chudší domácnosti nebudou stačit," myslí si sociolog Daniel Prokop | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz")
