Více než čtvrtina českých domácností (25 až 29 %) není v posledním roce schopná vytvořit žádné či téměř žádné úspory (měsíčně jim po zaplacení všech výdajů zbývá maximálně 250 Kč na osobu). Před inflační vlnou, na podzim 2021, měla s úsporami problém menší část domácností (22 %). Potíže mají zejména domácnosti pod hranicí chudoby. Měsíčně nezvládne vytvořit úspory zhruba 60 až 70 % z nich. Více než 1 500 Kč na osobu měsíčně ušetří přes 50 % českých domácností (52 až 58 % v posledním roce).
Kdo spoří a kdo musí do minusu
Domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby často nejsou schopné měsíčně téměř nic uspořit. Velmi špatně na tom jsou i samoživitelky/samoživitelé a obecně chudší polovina domácností. Těmto skupinám hrozí zadlužení, protože mívají přinejlepším tenké dosavadní úspory, do nichž mohou sahat.
Hůře jsou na tom i samostatně žijící senioři. Aktuálně nedokáže měsíčně nic odložit kolem 40 % těchto domácností. Mezi domácnostmi dvou seniorů je to kolem 20 %.
Úspory se často nedaří tvořit ani strádající třídě. Přibližně polovině těchto domácností zbývá po všech měsíčních výdajích maximálně 250 Kč na osobu. To je o zhruba 15 p. b. více oproti druhé nejohroženější třídní skupině, třídě ohrožených.
Metodické poznámky
Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu, tedy kolik zbývá z celkového příjmu domácnosti po zaplacení všech výdajů. Celkové příjmy domácnosti zahrnují veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).
Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud respondent uvedl, že jeho domácnost nic neuspoří, je počítáno se záporným rozdílem celkových čistých příjmů domácnosti a celkových výdajů. V tomto tématu je zobrazen stejný údaj jako v tématu Měsíční úspory domácností po kategoriích. Na rozdíl od průměrné částky umožňuje kategorické zobrazení sledovat, jaký podíl domácností měsíční úspory (téměř) vůbec nevytváří.
Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.
