Kolik domácnostem zbývá po zaplacení všech výdajů

Vybrat jiné téma

Na podzim 2021 dokázaly domácnosti v průměru uspořit měsíčně přibližně 3 800 Kč na osobu. V roce 2022 se měsíční úspory vlivem zdražování propadly nominálně i reálně. Reálné úspory začaly podobně jako příjmy růst až na podzim roku 2023. Od té doby se postupně mírně zvyšují, ačkoli ve srovnání s celkovými příjmy a zbytkovými příjmy po nutných výdajích rostou pomaleji. Od jara do podzimu 2025 úspory společně s příjmy stagnují. Reálná hodnota úspor je ale vlivem inflace zhruba o 1 000 Kč na osobu nižší, než byla na podzim 2021.

Komu se tenčí měsíční úspory a kdo nevychází

Domácnosti v příjmové chudobě dlouhodobě v průměru vytvářejí jen minimální měsíční úspory. Často jdou po zaplacení všech výdajů do minusu, a pokud už některý měsíc zvládnou část peněz odložit, je to jen do zhruba 300 Kč na osobu. V minusu se tyto domácnosti ocitaly především během silných inflačních let 2022 a 2023. Aktuálně se pohybují na konci měsíce lehce nad nulou. Související téma Na konci měsíce na nule ukazuje, kolik % domácností nevytváří měsíčně žádné či jen zcela minimální úspory.

Nominální částku měsíčních úspor ze začátku inflační vlny a energetické krize přesáhly dosud domácnosti v příjmové chudobě a vysokopříjmové domácnosti (příjem nad 1,5násobek mediánu). Zatímco chudé domácnosti nevytvářely většinově úspory ani před krizí a dopad byl tím u nich omezen, vysokopříjmovým domácnostem naopak nejvíce narostly absolutní příjmy. Nízkopříjmovým a nadstandardně příjmovým (příjem do 150 % mediánu) domácnostem se však nominální hodnota úspor na úroveň z podzimu 2021 stále nevrátila. V letech 2022 až 2023 nejvíce propadly měsíční úspory v absolutních číslech vysokopříjmovým domácnostem. V případě reálných hodnot měsíčních úspor se na předkrizovou úroveň vrátily pouze domácnosti v příjmové chudobě, které ale vytvářejí jen velmi nízké úspory v řádu nízkých stokorun měsíčně.

Samostatně žijící senioři neprožili během inflační vlny velký absolutní propad měsíčních úspor, neboť už na podzim 2021 jejich úspory nebyly nijak veliké. Aktuálně se jim daří měsíčně odložit i nominálně víc než na podzim 2021. Dvojice seniorů, která spolu žije ve společné domácnosti, si oproti nim vede lépe (vytváří ve srovnání se samostatně žijícími seniory vyšší úspory), přestože nyní měsíčně v nominální hodnotě odloží jen lehce víc než na podzim 2021.

Dlouhodobě nejvíce měsíčně uspoří vlastníci bez hypotéky, poté vlastníci s hypotékou a nájemníci/podnájemnici.

Metodické poznámky

Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje, kolik se daří domácnostem ušetřit z měsíčního čistého příjmu, tedy kolik z příjmu zůstane po veškerých výdajích. Celkové příjmy domácnosti zahrnují veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).

Respondenti sami odhadovali, kolik měsíční úspory jejich domácnosti činí. Pokud respondent uvedl, že jeho domácnost nic neuspoří, je počítáno se záporným rozdílem celkových čistých příjmů domácnosti a celkových výdajů (bydlení, potraviny, všechny další pravidelné výdaje jako jídlo a pití v restauraci, pohonné hmoty, léky a zdravotní péče, vzdělávání, oblečení, elektronika, doprava, kultura apod.). Menší počet respondentů uvádí nulové úspory, ale vychází u nich vysoký rozdíl mezi příjmy a celkovými výdaji. V těchto případech je místo nulových úspor započítána korigovaná hodnota zbytkových příjmů. Zbylé příjmy po nutných výdajích představují rozdíl celkových čistých příjmů domácnosti a výdajů na bydlení (nájem, hypotéka, energie, paliva, voda, poplatky spojené s bydlením) a potraviny (jídlo a pití mimo restaurace a bez alkoholu). Na rozdíl od měsíčních úspor po všech výdajích se tak jedná o dopočítaný údaj, nikoli vlastní odpověď respondentů.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.

Předchozí téma
Příjmy domácností

Další téma
Na konci měsíce na nule