Komu se tenčí měsíční úspory a kdo nevychází
Domácnosti v příjmové chudobě dlouhodobě v průměru vytvářejí jen minimální měsíční úspory. Často jdou po zaplacení všech výdajů do minusu, a pokud už některý měsíc zvládnou část peněz odložit, je to jen do zhruba 200 Kč na osobu. V minusu se tyto domácnosti ocitaly především během silných inflačních let 2022 a 2023. Aktuálně se pohybují na konci měsíce v průměru jen lehce nad nulou, podobně jako v listopadu 2021. Související téma Na konci měsíce na nule ukazuje, kolik % domácností nevytváří měsíčně žádné či jen zcela minimální úspory.
Nízkopříjmovým a standardně příjmovým domácnostem se nominální hodnota úspor stále nevrátila na úroveň ze začátku inflační vlny a energetické krize. Nejblíže se k nominální částce měsíčních úspor z podzimu 2021 přiblížily vysokopříjmové domácnosti (příjem nad 1,5násobek mediánu), ačkoli v letech 2022 až 2023 se u nich měsíční úspory propadly v absolutních číslech nejvíce. Ještě v dubnu 2025 si však měsíčně odložily nominálně víc než před inflací, nyní je to o 500 Kč na osobu méně. Stejně tak je na tom zajištěná střední třída. Ta si v dubnu nominálně uspořila téměř o 1 000 Kč na osobu více než v listopadu 2021. V červnu jsou ale jejich nominální měsíční úspory na úrovni těch předinflačních.
Samostatně žijící senioři neprožili během inflační vlny velký absolutní propad měsíčních úspor, neboť už na podzim 2021 jejich úspory nebyly nijak veliké. Aktuálně se jim daří měsíčně odložit i víc než na podzim 2021. Dvojice seniorů, která spolu žije ve společné domácnosti, si oproti nim vede lépe (vytváří ve srovnání se samostatně žijícími seniory vyšší úspory), přestože nyní měsíčně v nominální hodnotě oddloží jen lehce víc než na podzim 2021.
Měsíční úspory se více propadly domácnostem s hypotékou než vlastníkům bez hypotéky a nájemníkům/podnájemníkům.