Na podzim 2021 dokázaly domácnosti v průměru uspořit měsíčně zhruba 3;271&700;271&Kč na osobu. V roce 2022 se měsíční úspory vlivem zdražování propadly a teprve na jaře 2025 se nominálně přiblížily předinflační době. Reálná hodnota úspor je ale vlivem inflace téměř o 1;271&000;271&Kč na osobu nižší než byla na podzim 2021. Domácnostem po zaplacení nutných výdajů (bydlení, potraviny) zbývalo na jaře 2025 v průměru necelých 16;271&000;271&Kč na osobu. Pokud zohledníme inflaci, je to navzdory růstu příjmů reálně jen o zhruba 800;271&Kč na osobu více než na podzim 2021. Domácnostem pod hranicí chudoby zbývalo na jaře 2025 po nutných výdajích jen přibližně 3;271&000;271&Kč měsíčně na osobu (tedy zhruba stokoruna na den).
Komu se tenčí měsíční úspory a kdo nevychází
Domácnosti v příjmové chudobě dlouhodobě v průměru vytvářejí jen minimální měsíční úspory. Často jdou po zaplacení všech výdajů do minusu, a pokud už některý měsíc zvládnou část peněz odložit, je to jen do zhruba 200 Kč na osobu. V minusu se tyto domácnosti ocitaly především během silných inflačních let 2022 a 2023. Aktuálně se pohybují na konci měsíce na nule, podobně jako v listopadu 2021.
Nízkopříjmovým a standardně příjmovým domácnostem se nominální hodnota úspor stále nevrátila na úroveň ze začátku inflační vlny a energetické krize. Naopak vysokopříjmové domácnosti (příjem nad 1,5násobek mediánu) se již dostaly nad nominální částku, kterou si měsíčně odkládaly na podzim 2021, ačkoli v letech 2022 až 2023 se u nich měsíční úspory propadly v absolutních číslech nejvíce. Stejně tak je na tom zajištěná střední třída, která si nominálně uloží téměř o 1 000 Kč na osobu více než v listopadu 2021.
Samostatně žijící senioři neprožili během inflační vlny velký absolutní propad měsíčních úspor, neboť už na podzim 2021 jejich úspory nebyly nijak veliké. Aktuálně se jim daří měsíčně odložit i víc než na podzim 2021. Dvojice seniorů, která spolu žije ve společné domácnosti, si oproti nim vede lépe, přestože nyní měsíčně odloží nominálně méně než na podzim 2021.
Měsíční úspory se více propadly domácnostem s hypotékou než vlastníkům bez hypotéky a nájemníkům/podnájemníkům.
Metodické poznámky
Ten zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy
DDomácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností (EU-SILC) ČSÚ. Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Na rozdíl od dřívějších publikací dat jsou do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022.
