Stagnuje počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích (20–22 %), na návštěvách restaurací, kultuře a cestování (20–21 %) a na potravinách (15–16 %). Před rokem to bylo až o 3 procentní body více. Výrazně a cíleně na některé z těchto věcí šetří čtvrtina populace. To je více než při covidových lockdownech. Počet domácností, které mají problémy se splácením nájmů, hypoték či půjček se pohybuje okolo 10 až 11 %.
Jak se liší strategie různých domácností
Chudší polovina domácností s dětmi se zaměřuje na redukci výdajů na spotřební věci a za návštěvy restaurací, rodiče také častěji začali hledat novou práci (týká se to i urychlení přechodu z rodičovské).
Problémům čelí samostatně žijící senioři, kteří už mají často své náklady seškrtané na minimum a nemohou si ani hledat práci. Sledujeme u nich dlouhodobě omezování spotřeby, ale také častější šetření na potravinách.
Reakce domácností na finanční problémy jsou v šetření zjišťovány pravidelně již od jara 2020 (zvažovaná řešení a nestíhání splátek se zjišťuje od dubna, omezování výdajů od června). Respondenti jsou dotazováni, která z osmi možných řešení současné finanční situace domácnosti zvažují a která reálně využívají.
Kromě tří typů omezení spotřeby (útrat za potraviny, spotřební zboží, restaurace/cestování/kulturu) patří mezi zjišťované strategie půjčky (od institucí, rodiny), hledání nové/další práce či prodej majetku. Aktuální nezvládání závazků se zjišťuje prostřednictvím otázky na momentální problémy se splácením úvěrů, hypotéky a běžných pravidelných výdajů – složenek.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností. Medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší. Příjem je přepočtený na velikost a strukturu domácnosti (tzv. ekvivalizace). V roce 2024 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 27 956 Kč, u páru je to 41 934 Kč, u páru s malým dítětem 50 321 Kč, u páru s dvěma malými dětmi pak 58 708 Kč.
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
Za malý je považován byt do 65 m2 a dům do 105 m2. Do domácností, které měly zatepleno v listopadu 2021, se počítají ty, které měly v té době zateplenou střechu nebo obvodové zdi. Domácnosti, které zateplily během roku, jsou ty, které během roku 2022 zlepšily zateplení střechy nebo oken.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
