Na inflaci v letech 2022 a 2023 zareagovaly domácnosti šetřením na spotřebě. Od konce roku 2023 podíl šetřících domácností postupně mírně klesá. Stále se ale domácnosti ve spotřebě omezují více než na začátku energetické krize a inflační vlny (to je i více než za covidových uzavírek). V posledním roce na spotřebních výdajích cíleně šetří přibližně pětina až čtvrtina domácností (22 až 25 %). Na potravinách přitom šetří 14 % domácností, na spotřebních věcech 20 % a na restauracích, kultuře a cestování šetří 16 až 19 % domácností. Počet domácností, které mají problémy se splácením nájmů, hypoték či půjček se pohybuje okolo 10 %.
Jak se liší strategie různých domácností
Omezují se hlavně domácnosti nízkopříjmové a pod hranicí chudoby. Ze sociálních tříd k šetření sahají hlavně tradiční pracující třída a třída místních vazeb.
Chudší polovina domácností s dětmi omezuje hlavně výdaje na spotřební věci a za návštěvy restaurací, nízkopříjmoví rodiče také častěji začali hledat novou práci (týká se to i urychlení přechodu z rodičovské). Dlouhodobě se hodně omezují samoživitelé/samoživitelky.
Problémům čelí samostatně žijící senioři, kteří už mají často své náklady seškrtané na minimum a nemohou si ani hledat práci. Sledujeme u nich dlouhodobě omezování spotřeby, ale také častější šetření na potravinách.
Metodické poznámky
Reakce domácností na finanční problémy jsou v šetření zjišťovány pravidelně již od jara 2020 (zvažovaná řešení a nestíhání splátek se zjišťuje od dubna, omezování výdajů od června). Respondenti jsou dotazováni, která z osmi možných řešení současné finanční situace domácnosti zvažují a která reálně využívají.
Kromě tří typů omezení spotřeby (útrat za potraviny, spotřební zboží, restaurace/cestování/kulturu) patří mezi zjišťované strategie půjčky (od institucí, rodiny), hledání nové/další práce či prodej majetku. Aktuální nezvládání závazků se zjišťuje prostřednictvím otázky na momentální problémy se splácením úvěrů, hypotéky a běžných pravidelných výdajů – složenek.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností (EU-SILC) ČSÚ. Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Na rozdíl od dřívějších publikací dat jsou do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022.
