Domácnosti reagují na inflaci šetřením. Nejvíce úsporné strategie narostly v roce 2022 a od té doby postupně polevují. Stále však šetří více domácností než na počátku energetické krize a inflační vlny (přelom 2021 a 2022). Nejčastěji se domácnosti snaží uspořit na energiích. V prvním čtvrtletí 2025 šetřilo zhruba 40 % jen na energiích a dalších 20 % k tomu ještě i na potravinách a spotřebních věcech. Domácnosti nešetří ze dvou důvodů. Hlavně vysokopříjmoví nechtějí či nemusí (až polovina z nich), domácnosti pod hranicí chudoby často víc šetřit nemohou (až 30 % z nich).
Jaké skupiny domácností šetří nejvýrazněji
Na energiích a zároveň potravinách a spotřebních věcech šetří výrazně více domácností z chudší poloviny. Mezi nimi jde v posledním roce o 24 až 32 % domácností, zatímco mezi vysokopříjmovými je to dvakrát až třikrát méně (10 až 13 %). Na energiích pak nejvíce šetří senioři, samoživitelé/samoživitelky a tradiční pracující třída.
Ti, kteří na podzim 2024 preferovali opoziční hnutí ANO před vládními stranami šetří na energiích i potravinách více než dvakrát častěji.
Na energiích ani potravinách nešetří přibližně polovina vysokopříjmových domácností. Ale i mezi nimi oproti počátku roku 2022 ubylo těch, kteří nešetří. Zatímco vysokopříjmoví lidé nešetří na potravinách a energiích, protože nemusí (mají vysoký zbytkový příjem po zaplacení nutných výdajů, velké úspory nebo vysoké výdaje na spotřebu), domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby často už ani více šetřit nemohou.
Metodické poznámky
Téma hledání úspor vychází ze stejné baterie otázek jako následující téma Strategie domácností, ale bere v úvahu zároveň úspory na energiích. Jedná se tak o podrobnější typologii domácností na základě strategií šetření.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností (EU-SILC) ČSÚ. Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Na rozdíl od dřívějších publikací dat jsou do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022.
