V březnu 2022 průměrná domácnost reportovala, že ve finančních a materiálních darech na Ukrajinu a ukrajinským uprchlíkům věnovala 650 Kč. Začátkem roku 2023 se podpora zvýšila na 2 800 Kč, poslední měsíce se přitom už výrazně nezvyšuje. Nějak přispěla více než polovina domácností. Vyšší částky přispívají vysokopříjmoví. Reálná míra solidarity je však srovnatelná s chudšími domácnostmi – přispívají podobné % ze svých příjmů, které jim zbydou po zaplacení bydlení a potravin.
Kolik přispívají jednotlivé skupiny obyvatel
Přispět vysokou částku logicky nemají problém lidé, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní a mají dobré příjmy. V průměru od začátku útoku na Ukrajinu přispěli okolo 5 400 Kč, což je 19 % z jejich zbytkového měsíčního příjmu (po zaplacení potravin a bydlení). Lidé s příjmy pod hranicí chudoby pak přispěli v průměru přes 1 340 Kč, to dělá až 22 % z jejich měsíčního zbytkového příjmu.
Nejvyšší částku na pomoc Ukrajině vydávají Pražané. V poměru k příjmům je ale solidarita srovnatelná i v dalších regionech. Vybočuje pouze Severovýchod. Na začátku konfliktu na Ukrajině dávaly obecně více domácnosti s dětmi (s příjmy nad i pod medián), nyní vyšší částkou přispěly bezdětné domácnosti (3 000 Kč ku 2 800 Kč). I domácnosti, které jsou nejvíce postiženy růstem cen – tedy samoživitelky a samostatně žijící důchodci – přispěli od března na Ukrajinu a uprchlíky okolo 14 až 29 % svých měsíčních zbytkových příjmů.
Metodické poznámky
Respondenti výzkumu jsou od března 2022 měsíčně dotazováni, kolik Kč přispěli za poslední měsíc na pomoc Ukrajině, a to včetně hodnoty věcných darů). Z odpovědí za jednotlivé měsíce je vypočítána celková dosavadní částka příspěvku. Za respondenty, kteří nedokážou v dotazníku částku odhadnout, je započítán nulový příspěvek.
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
