Jaký je zájem o posilující dávky vakcíny

Vybrat jiné téma

Zájem o posilující dávku očkování – ať již o 3. či 4. dávku očkování – má od nového roku 28 % dospělé populace. Zájem tak stále klesá (od léta to je pokles dokonce o 10 procentních bodů). Mezi lidmi nad 55 let má zájem o přeočkování 36 %. Výrazně nižší proočkovanost i ochotu k boosteru ale mají starší lidé z nižších sociálních skupin.

Jak se liší zájem o booster mezi obyvateli

Mezi rizikovými lidmi nad 55 let je větší třetina ochotna k přeočkování. Ale výrazný rozdíl je mezi staršími lidmi bez maturity (30 % je ochotno) a staršími lidmi s maturitou (37 %) a vysokou školou (54 %). Pro přeočkování rizikové populace je tedy klíčové oslovit nižší sociální skupiny, které mají horší přístup k informacím, online registraci, menší důvěru institucím a často i vzdálenější očkovací centra.

Největší zájem o posilovací dávku jeví lidé žijící v Praze (celková ochota k boosteru 35 %). Ale i mezi Pražany a vzdělanějšími staršími lidmi zájem o booster od léta výrazně poklesl.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu jsou ve vybraných vlnách dotazováni, zda by se nechali zdarma přeočkovat posilující dávkou vakcíny, pokud by to bylo pro jejich věkovou skupinu doporučeno. Otázka na zájem o přeočkování je kladena jen těm respondentům, kteří dosud obdrželi jednu nebo dvě dávky očkování. Od prosince 2021 je nejprve zjišťováno, zda byl respondent již přeočkován, a pokud ano, otázka na zájem o třetí dávku se mu nepokládá. Pokud respondent uvede, že dosud přeočkován není, ale zároveň má již registrovaný termín, je započítán do kategorie rozhodného souhlasu. Od července 2022 je také stejně pokládána otázka na zájem o přeočkování 4. dávkou vakcíny.

Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.