153–183 respondentů

Jen muž

241–296 respondentů

Jen žena

1042–1260 respondentů

Více dospělých

Dospělí v domácnosti

637–774 respondentů

ZŠ a SŠ bez maturity

504–596 respondentů

SŠ s maturitou

298–365 respondentů

Vzdělání

184–231 respondentů

Praha

203–243 respondentů

Střední Čechy

147–192 respondentů

Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj)

157–188 respondentů

Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)

214–258 respondentů

Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)

232–272 respondentů

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj)

156–205 respondentů

Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)

146–174 respondentů

Moravskoslezsko

Region

161–241 respondentů

Pod hranicí chudoby (< 60 % mediánu)

463–670 respondentů

Nízkopříjmová (60–100 % mediánu)

277–393 respondentů

Nadstandardně příjmová (101–150 % mediánu)

181–263 respondentů

Vysokopříjmová (nad 150 % mediánu)

Příjem domácnosti

220–303 respondentů

S dětmi – příjem pod medián

196–287 respondentů

S dětmi – příjem nad medián

472–569 respondentů

Bez dětí – příjem pod medián

454–580 respondentů

Bez dětí – příjem nad medián

Typ domácnosti – děti a příjem

424–567 respondentů

Úplná domácnost s dětmi

23–39 respondentů

Samoživitel/ka s dětmi

209–254 respondentů

Dvojice seniorů

134–159 respondentů

Samostatně žijící senior

648–737 respondentů

Ostatní

Typ domácnosti – podrobné členění

448–600 respondentů

Domácnost s dětmi

343–406 respondentů

Senioři

Typ domácnosti – základní rozdělení

59–106 respondentů

Velmi obtížná

164–235 respondentů

Poměrně obtížná

684–893 respondentů

Střední

300–370 respondentů

Poměrně dobrá

175–246 respondentů

Velmi dobrá

Subjektivní finanční situace

688–824 respondentů

Muž

751–900 respondentů

Žena

Pohlaví

302–370 respondentů

18 až 34 let

531–635 respondentů

35 až 54 let

606–720 respondentů

55 a více let

Věk

697–830 respondentů

Zaměstnanec

117–153 respondentů

OSVČ

452–547 respondentů

Důchodce

Pracovní status aktuální

308–379 respondentů

18 až 54 let, ZŠ a SŠ bez maturity

322–382 respondentů

18 až 54 let, SŠ s maturitou

203–251 respondentů

18 až 54 let, VŠ

330–395 respondentů

55 a více let, ZŠ a SŠ bez maturity

181–215 respondentů

55 a více let, SŠ s maturitou

95–114 respondentů

55 a více let, VŠ

Věk a vzdělání

516–696 respondentů

Petr Pavel

492–622 respondentů

Andrej Babiš

248–389 respondentů

Neví/nechce uvést, neúčast

Volený kandidát ve 2. kole prezidentských voleb

Celkem

% lidí, kteří si myslí, že většina Ukrajinců je v dané oblasti dobře začleněna do české společnosti:

Integraci lidí z Ukrajiny dlouhodobě hodnotí kladně zhruba polovina populace. Nejlépe hodnotí začlenění na pracovní trh. Nejpříznivěji nahlíželi Češi na integraci bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Prvotní vlna následně opadla, hodnocení se ale od té doby nijak nezhoršilo, naopak více lidí oceňuje pokroky v začleňování díky dobré komunikaci v českém jazyce a ve vzdělávání.Nejvíce za poslední rok vzrostlo kladné vnímání integrace Ukrajinských uprchlíků v oblasti bydlení a zvládání českého jazyka – nárůst o 6 procentních bodů. 

Jak lidé vnímají integraci Ukrajinců

Společenské skupiny se výrazně liší hodnocením kvality integrace. Lidé s vyšším <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=2">vzděláním</a>, <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=4">zajištění</a> a z bohatších <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=3">regionů</a> obecně hodnotí integraci lépe. Rozdíl je nejvíce vidět v pohledu na integraci na trh práce, kde se nižší sociální skupiny mohou více obávat mzdové konkurence (včetně zaměstnávání načerno). Liší se i vývoj hodnocení. <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=2">Vzdělanější</a> lidé s příchodem uprchlíků začali být citlivější na to, zda se přicházející Ukrajinci dostatečně učí česky a zda jsou jejich děti integrovány ve vzdělávání. U lidí z <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=4">nižších sociálních skupin</a> naopak narostly obavy na trhu práce. Hodnocení integrace je spolu s důvěrou v instituce a interpretací konfliktu na Ukrajině největším prediktorem toho, zda lidé podporují dlouhodobější přijetí Ukrajinců. Více o situaci samotných Ukrajinců ukazuje výzkumná série <a href="https://www.paqresearch.cz/tema/hlas-ukrajincu/">Hlas Ukrajinců v Česku</a>.

Jak integraci Ukrajinců hodnotí různé sociální skupiny