153–183 respondentů

Jen muž

255–296 respondentů

Jen žena

1112–1260 respondentů

Více dospělých

Dospělí v domácnosti

680–774 respondentů

ZŠ a SŠ bez maturity

537–596 respondentů

SŠ s maturitou

318–365 respondentů

Vzdělání

206–231 respondentů

Praha

217–243 respondentů

Střední Čechy

160–192 respondentů

Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj)

154–188 respondentů

Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)

217–258 respondentů

Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)

245–272 respondentů

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj)

180–205 respondentů

Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)

155–174 respondentů

Moravskoslezsko

Region

179–241 respondentů

Pod hranicí chudoby (< 60 % mediánu)

492–670 respondentů

Nízkopříjmová (60–100 % mediánu)

305–393 respondentů

Nadstandardně příjmová (101–150 % mediánu)

200–263 respondentů

Vysokopříjmová (nad 150 % mediánu)

Příjem domácnosti

218–303 respondentů

S dětmi – příjem pod medián

206–287 respondentů

S dětmi – příjem nad medián

475–569 respondentů

Bez dětí – příjem pod medián

448–580 respondentů

Bez dětí – příjem nad medián

Typ domácnosti – děti a příjem

468–567 respondentů

Úplná domácnost s dětmi

23–39 respondentů

Samoživitel/ka s dětmi

227–254 respondentů

Dvojice seniorů

141–159 respondentů

Samostatně žijící senior

671–737 respondentů

Ostatní

Typ domácnosti – podrobné členění

495–600 respondentů

Domácnost s dětmi

368–406 respondentů

Senioři

Typ domácnosti – základní rozdělení

75–106 respondentů

Velmi obtížná

164–235 respondentů

Poměrně obtížná

769–893 respondentů

Střední

300–370 respondentů

Poměrně dobrá

160–246 respondentů

Velmi dobrá

Subjektivní finanční situace

733–824 respondentů

Muž

801–900 respondentů

Žena

Pohlaví

322–370 respondentů

18 až 34 let

566–635 respondentů

35 až 54 let

646–720 respondentů

55 a více let

Věk

732–830 respondentů

Zaměstnanec

125–153 respondentů

OSVČ

486–547 respondentů

Důchodce

Pracovní status aktuální

176–218 respondentů

Muž s dětmi do 18 let v domácnosti

557–625 respondentů

Muž bez dětí do 18 let v domácnosti

215–262 respondentů

Žena s dětmi do 18 let v domácnosti

586–651 respondentů

Žena bez dětí do 18 let v domácnosti

Pohlaví a děti v domácnosti

109–166 respondentů

Těžce ekonomicky zasažení

260–334 respondentů

Lehce ekonomicky zasažení

Zasažení domácnosti

350–433 respondentů

Vysoce zatížení (přes 40 % příjmu na bydlení)

375–458 respondentů

Středně zatížení (25 až 40 % příjmu na bydlení)

741–884 respondentů

Málo zatížení (do 25 % příjmu na bydlení)

Vysoké zatížení výdaji na bydlení

152–240 respondentů

Do 3 000 Kč na osobu

538–744 respondentů

3 000 až 10 000 Kč na osobu

654–857 respondentů

Více než 10 000 Kč na osobu

Zbývající příjmy

540–696 respondentů

Petr Pavel

520–622 respondentů

Andrej Babiš

285–389 respondentů

Neví/nechce uvést, neúčast

Volený kandidát ve 2. kole prezidentských voleb

Celkem

Vnímaná ohrožení ČR:

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 55&nbsp;% lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70&nbsp;%, inflace nicméně vévodí vnímaným hrozbám dlouhodobě. Mírně poklesly obavy z války a použití zbraní hromadného ničení, které byly nejsilnější po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (48&nbsp;%). Nízkou váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (25&nbsp;%), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti. I tady ale vidíme nárůst obav o 10 procentních bodů od počátku měření (březen&nbsp;2022). Výrazně také narostly obavy z imigrace (z 18 na 29&nbsp;%). Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren (20–24&nbsp;%).

Jaké hrozby vnímají Češi nejsilněji?

Nejvíce se zdražování obávají lidé v <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=3">regionu</a> Jihovýchod a <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=6">samoživitelé</a>. Zdražování se projevuje znehodnocováním úspor a dalšími společenskými problémy – nejvíce se dotýká <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=5">chudší poloviny rodin s dětmi</a>. <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=2">Vysokoškolsky vzdělaní</a> lidé se ve větší míře obávají klimatických změn a rozpadu demokracie. Naopak imigraci považuje v současné době za hrozbu více % vysokoškolsky vzdělaných lidí než lidí bez maturity. Imigrace dělá dále starosti těm, kdo v prezidentských volbách <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=16">hlasovali</a> pro Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro necelou třetinu <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=7">seniorů</a>.

Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel