153–192 respondentů

Jen muž

267–296 respondentů

Jen žena

1093–1260 respondentů

Více dospělých

Dospělí v domácnosti

680–774 respondentů

ZŠ a SŠ bez maturity

537–596 respondentů

SŠ s maturitou

318–365 respondentů

Vzdělání

190–231 respondentů

Praha

217–243 respondentů

Střední Čechy

165–192 respondentů

Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj)

162–188 respondentů

Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)

224–258 respondentů

Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)

247–272 respondentů

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj)

174–205 respondentů

Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)

155–174 respondentů

Moravskoslezsko

Region

183–317 respondentů

Pod hranicí chudoby (< 60 % mediánu)

612–738 respondentů

Nízkopříjmová (60–100 % mediánu)

407–584 respondentů

Nadstandardně příjmová (101–150 % mediánu)

183–258 respondentů

Vysokopříjmová (nad 150 % mediánu)

Příjem domácnosti

271–389 respondentů

S dětmi – příjem pod medián

146–227 respondentů

S dětmi – příjem nad medián

458–615 respondentů

Bez dětí – příjem pod medián

413–602 respondentů

Bez dětí – příjem nad medián

Typ domácnosti – děti a příjem

469–567 respondentů

Úplná domácnost s dětmi

23–39 respondentů

Samoživitel/ka s dětmi

219–254 respondentů

Dvojice seniorů

148–159 respondentů

Samostatně žijící senior

661–737 respondentů

Ostatní

Typ domácnosti – podrobné členění

506–600 respondentů

Domácnost s dětmi

367–406 respondentů

Senioři

Typ domácnosti – základní rozdělení

75–106 respondentů

Velmi obtížná

164–235 respondentů

Poměrně obtížná

722–893 respondentů

Střední

300–370 respondentů

Poměrně dobrá

175–246 respondentů

Velmi dobrá

Subjektivní finanční situace

733–824 respondentů

Muž

801–900 respondentů

Žena

Pohlaví

322–370 respondentů

18 až 34 let

566–635 respondentů

35 až 54 let

646–720 respondentů

55 a více let

Věk

754–830 respondentů

Zaměstnanec

122–153 respondentů

OSVČ

486–547 respondentů

Důchodce

Pracovní status aktuální

188–218 respondentů

Muž s dětmi do 18 let v domácnosti

545–625 respondentů

Muž bez dětí do 18 let v domácnosti

215–262 respondentů

Žena s dětmi do 18 let v domácnosti

586–651 respondentů

Žena bez dětí do 18 let v domácnosti

Pohlaví a děti v domácnosti

107–166 respondentů

Těžce ekonomicky zasažení

242–334 respondentů

Lehce ekonomicky zasažení

Zasažení domácnosti

336–432 respondentů

Vysoce zatížení (přes 40 % příjmu na bydlení)

375–459 respondentů

Středně zatížení (25 až 40 % příjmu na bydlení)

756–884 respondentů

Málo zatížení (do 25 % příjmu na bydlení)

Vysoké zatížení výdaji na bydlení

142–240 respondentů

Do 3 000 Kč na osobu

538–744 respondentů

3 000 až 10 000 Kč na osobu

654–894 respondentů

Více než 10 000 Kč na osobu

Zbývající příjmy

519–696 respondentů

Petr Pavel

507–622 respondentů

Andrej Babiš

279–389 respondentů

Neví/nechce uvést, neúčast

Volený kandidát ve 2. kole prezidentských voleb

Celkem

Vnímaná ohrožení ČR:

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje 56&nbsp;% lidí zdražování – ať již energií či obecně. Jedná se o pokles z 68–70&nbsp;%, inflace nicméně vévodí vnímaným hrozbám dlouhodobě. Mírně poklesly obavy z války a použití zbraní hromadného ničení, které byly nejsilnější po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR (45&nbsp;%). Nízkou váhu naopak dlouhodobě Češi přikládají klimatickým změnám (27&nbsp;%), které – jakkoli jsou jednou z příčin globálních problémů posledních let – stojí spíše v pozadí pozornosti. I tady ale vidíme nárůst obav o 12 procentních bodů od počátku měření (březen&nbsp;2022). Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren (19–21&nbsp;%). Výrazně však od počátku měření narostly obavy z imigrace (z 18 na 31&nbsp;%).

Jaké hrozby vnímají Češi nejsilněji?

Nejvíce se zdražování obávají lidé žijící v <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=3">regionu</a> Jihovýchod a <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=6">samoživitelé</a>. Zdražování se projevuje znehodnocováním úspor a dalšími společenskými problémy – nejvíce se dotýká <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=5">chudší poloviny rodin s dětmi</a>. <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=2">Vysokoškolsky vzdělaní</a> lidé se ve větší míře obávají klimatických změn a rozpadu demokracie. Naopak imigraci považuje v současné době za hrozbu více lidí bez maturity. Imigrace dělá dále starosti těm, kdo v prezidentských volbách <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=16">hlasovali</a> pro Andreje Babiše. Epidemie pak zůstává velmi obávanou pro třetinu <a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/hrozby/?skupina=7">seniorů</a>.

Jakých hrozeb pro Českou republiku se obávají různé skupiny obyvatel