Jak velkou část svého příjmu dávají domácnosti za bydlení a potraviny

Vybrat jiné téma

Průměrná domácnost dává za bydlení 28 % svých příjmů, což je o 5 procentních bodů více než na podzim 2021. Výdaje za bydlení a potraviny dohromady se pohybují okolo 47 % příjmů (stejně jako před rokem), zde se jedná o nárůst o 3 procentní body od podzimu 2021. V posledním roce nárůst povinných výdajů více kompenzuje růst příjmů domácností (zejména valorizace důchodů, plošné podpory a růst mezd), vliv má i mírnější zima a stagnace cen potravin. Ohrožené typy domácností přesto dávají za bydlení necelou polovinu příjmů, i s potravinami se dostanou až na 69 % příjmů.

Jaké domácnosti jsou nejvíc ohrožené

Nejvíce jsou ohrožené domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby, nájemníci a podnájemníci a samoživitelé. Za bydlení dávají v průměru více než 40 % příjmu. Za bydlení a potraviny okolo 60 % svých příjmů. Zatížena je ale celá chudší polovina domácností – s dětmi i bez.

Zvyšování cen hypoték způsobuje i výrazný nárůst mezi domácnostmi, které bydlí ve vlastním. Nárůst pozorujeme také u lidí se základním vzděláním, jimž tolik nerostou mzdy.


Metodické poznámky

V listopadu 2021, v lednu, dubnu a květnu 2022 výzkum zjišťoval, jak vysoké náklady vydávají domácnosti na běžný provoz a život svých členů, a jaké jsou příjmy domácností.

Zobrazené výdaje na bydlení zahrnují veškeré platby za energie (elektřina, plyn, dálkové teplo), pevná paliva (dřevo, uhlí), vodu (vodné, stočné), pravidelné poplatky (údržba domu, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav atd.), nájem a splátky hypotéky. V zahrnutí splátek na hypotéky je rozdíl proti ČSU a Eurostat, které je do nákladů nezahrnují či zahrnují jen úroky hypotéky. Do nutných výdajů se započítávají náklady na bydlení a na potraviny (tj. jídlo a pití mimo restaurace). Výdaje jsou vyjádřeny jako podíl (%) z celkového čistého měsíčního příjmu domácnosti. Ten zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy).

Výdaje jsou ve výzkumu dotazovány po jednotlivých samostatných položkách (např. zálohy na vodu, nájem), aby bylo možné co nejpřesněji zjistit náklady na různé oblasti života domácnosti.

Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.

Za malý je považován byt do 65 m2 a dům do 105 m2. Do domácností, které měly zatepleno v listopadu 2021, se počítají ty, které měly v té době zateplenou střechu nebo obvodové zdi. Domácnosti, které zateplily během roku, jsou ty, které během roku 2022 zlepšily zateplení střechy nebo oken.