Mírně se zlepšil počet nestabilních a ohrožených domácností, které negenerují úspory a které by jim vystačily pouze na dva měsíce - dnes 25 %, před rokem 28 %. Z toho 5 % domácností má vyšší výdaje než příjmy (v listopadu 2021 bylo takto extrémně ohrožených domácností pouze 3 %). A ze 13 % na 20 % narostla skupina nestabilních domácností, které mají výdaje stejné jako příjmy. Inflace má vliv i na středněpříjmové a jejich úspory. Téměř třetina domácností má sice úspory na tři a více měsíců, přichází ale o jejich reálnou hodnotu. Tato skupina meziročně narostla o 7 %, od listopadu 2021 dokonce o 22 %. Rozšiřovat své úspory navzdory inflaci dokáže 44 % domácností. Což je méně než před rokem, kdy se dařilo rozšiřovat své úspory 48 % domácnostem. Na podzim 2021 šlo o tři čtvrtiny.
Jaké skupiny obyvatel nejlépe zapadají do dané typologie
Od začátku měření výrazně stouplo zastoupení extrémně ohrožených a nestabilních domácností. Ekonomická situace se silně zhoršila pro chudší polovinu rodin s dětmi, velmi ohrožená je také část samostatně žijících důchodců a samoživitelky. Jiné skupiny spadají do obou kategorií spíš zřídka.
Typologie ukazuje i silný dopad inflace na střední třídu. Nadstandardně příjmovým domácnostem (s příjmy mezi 101–150 % mediánu) často nestačí jejich měsíční úspory na doplňování toho, o co reálnou hodnotu úspor připravuje inflace. V této skupině nazývané „Přicházející o úspory“ se od listopadu 2021 také častěji nacházejí domácnosti vysokopříjmových (nad 150 % mediánu).
Úpory kvůli inflaci už nedokážou tolik rozšiřovat ani vlastníci a družstevníci. Mezi nájemníky a podnájemníky sledujeme nárůst podílu nestabilních domácností.
Metodické poznámky
Typologie vychází z toho, kolik domácnosti uspoří z měsíčních příjmů (srovnání výdajů a příjmů), na jak dlouho jim stačí úspory při výpadku všech příjmů, a z výpočtu, zda měsíčně spoří natolik, aby se tím redukoval vliv inflace na reálnou hodnotu úspor. Například, pokud meziroční inflace redukuje reálnou hodnotu úspor 200 tisíc Kč o 15 % (30 tisíc Kč ročně – 2,5 tisíc Kč měsíčně), ale domácnost stále generuje měsíční úspory 5 tisíc Kč, tak jejich hodnotu rozšiřuje, pokud ale měsíčně šetří 1–2 tisíce, tak reálnou hodnotu úspor ztrácí. Z tohoto přibližného výpočtu vznikají tyto typy domácností:
Extrémně ohrožení – mají měsíční výdaje vyšší než příjmy a úspory jim stačí na maximálně 2 měsíce. Hrozí jim zadlužení.
Nestabilní – mají výdaje stejné jako příjmy a úspory do 2 měsíců. Výrazně by je ohrozil jakýkoliv další propad příjmů či nárůst inflace a nečekané události
Přicházející o úspory – měsíčně neušetří tolik, aby to pokrylo ztrátu reálné hodnoty úspor způsobenou inflací.
Rozšiřující úspory – jejich měsíční úspory převyšují ztrátu reálné hodnoty úspor kvůli inflaci. Rozšiřují své bohatství.
