Jaké jsou příjmy domácností a kolik jim zbývá po nutných výdajích

Vybrat jiné téma

I když nominálně příjmy domácností od konce roku 2021 narůstají, vlivem inflace se jejich reálná hodnota v letech 2022 a 2023 propadla. Zvedají se až od druhé poloviny 2023 díky zpomalení inflace a růstu mezd a důchodů. Předkrizové úrovně dosáhly ale až počátkem roku 2025. Po zaplacení nutných výdajů (bydlení, potraviny) zbývalo domácnostem na podzim 2025 z jejich měsíčního příjmu v průměru něco přes 15 000 Kč na osobu, v reálných částkách je to téměř stejně jako před začátkem inflační krize. Domácnostem pod hranicí chudoby zbývalo v listopadu 2025 po nutných výdajích přibližně 3 600 Kč měsíčně na osobu (zhruba 120 Kč na den).

Zobraz

Jaké domácnosti jsou nejvíc ohrožené

Reálné příjmy vzrostly od konce roku 2021 proporčně nejméně spodní příjmové polovině pracujících domácností a horní příjmové polovině neaktivních. Chudším pracujícím domácnostem méně rostly platy, skrytě se zvyšovalo zdanění jejich práce a zaostávalo mezi nimi čerpání dávek. Chudším seniorským domácnostem naopak více pomohla sociální podpora i zavedení výchovného v důchodech.

Po zaplacení nutných výdajů zůstává z měsíčního příjmu nejméně domácnostem pod hranicí chudoby a zbylým domácnostem ze spodní příjmové poloviny (hůře jsou na tom přitom zejména domácnosti s dětmi). Nízké zbytkové příjmy mají také domácnosti samoživitelů/samoživitelek a samostatně žijících seniorů. Nižší zbytkové příjmy mají nájemníci ve srovnání s vlastníky, především těmi bez hypotéky. Ze sociálních tříd zůstává po nutných výdajích nejméně strádající třídě.


Metodické poznámky

Od listopadu 2021 výzkum zjišťuje celkový čistý příjem domácnosti jako částku. Ten zahrnuje veškeré příjmy všech členů domácnosti – ze zaměstnání, důchodů, dávek, příspěvků a dalších zdrojů (např. pronájmy) po zdanění, odpočtech a srážkách. Příjmy jsou ekvivalizovány, tedy přepočteny na velikost a strukturu domácnosti pomocí modifikované stupnice OECD, která členům domácnosti přiděluje různé váhy. Například domácnost jednotlivce je 1 spotřební jednotka, pár představuje 1,5 spotřební jednotky, pár s malým dítětem 1,8 spotřební jednotky.

Zbylé příjmy po nutných výdajích představují rozdíl celkových čistých příjmů domácnosti a výdajů na bydlení (nájem, hypotéka, energie, paliva, voda, poplatky spojené s bydlením) a potraviny (jídlo a pití mimo restaurace a bez alkoholu). Na rozdíl od měsíčních úspor po všech výdajích se tak jedná o dopočítaný údaj, nikoli vlastní odpověď respondentů.

Domácnosti jsou v analýze rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností ČSÚ). Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.

Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.

Od jara 2025 jsou na rozdíl od dřívějších publikací do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022. S touto úpravou bylo zároveň aktualizováno vážení a longitudinální kontroly koherence dat. Některé metriky byly pro lepší sdělnost převedeny na osobu (např. úspory). Úpravy jsou aplikovány na všechny vlny od počátku měření.