Integraci lidí z Ukrajiny dlouhodobě hodnotí kladně zhruba polovina populace. Nejlépe vnímají začlenění na pracovní trh a v poslední době také přijetí jazyka. Nejpříznivěji nahlíželi Češi na integraci bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. V dalších měsících pozitivní hodnocení oslabilo, ale od pozdního jara 2022 dodnes je poměrně stabilní. Více lidí než na začátku naopak oceňuje pokroky v začleňování díky dobré komunikaci v českém jazyce. Mírně se ale zhoršilo vnímání kulturní integrace.
Jak integraci Ukrajinců hodnotí různé sociální skupiny
Společenské skupiny se liší hodnocením kvality integrace. Lidé s a href="https://data.irozhlas.cz/zivot/integrace/?skupina=1">vyšším vzděláním a finančně lépe zajištění obecně hodnotí integraci lépe. Rozdíl se projevuje nejvíce v hodnocení kulturní integrace, ale také a v pohledu na začlenění na trh práce. Zde se mohou nižší sociální skupiny více obávat mzdové konkurence (včetně zaměstnávání načerno).
Liší se i vývoj hodnocení. U vzdělanějších lidí více narostlo pozitivní hodnocení toho, jak jsou přicházející Ukrajinci schopni naučit se česky (jazyková integrace). U lidí z nižších sociálních skupin se naopak zhoršilo, jak vnímají začlenění Ukrajinců na trhu práce. Hodnocení integrace je spolu s důvěrou v instituce a interpretací konfliktu na Ukrajině největším prediktorem toho, zda lidé podporují dlouhodobější přijetí Ukrajinců.
Více o situaci samotných Ukrajinců ukazuje výzkumná série Hlas Ukrajinců v Česku.
Metodické poznámky
Postoj k začlenění Ukrajinců a Ukrajinek v různých sférách života společnosti je ve výzkumu zjišťován měsíčně od března 2022.
Graf výše ukazuje podíly respondentů, kteří vnímají integraci v dané oblasti pozitivně (určitě či spíše souhlasí, že Ukrajinci jsou v této sféře dobře začleněni). Respondenty, kteří v dané oblasti uvedli, že neví, náhodně rozdělujeme mezi souhlas a nesouhlas.
Domácnosti jsou rozděleny do příjmových skupin dle toho, jak si stojí vůči střední hodnotě čistého příjmu všech českých domácností, tedy vůči příjmovému mediánu (medián je příjem, kterého dosahuje polovina všech domácností, a polovina má příjem nižší). Příjem je pro zohlednění různé velikosti a struktury domácností převeden na tzv. spotřební jednotky (ekvivalizován). Pro rok 2025 je medián příjmu domácnosti jednotlivce 30 271 Kč, u páru je to 45 407 Kč, u páru s malým dítětem 54 488 Kč a u páru se dvěma malými dětmi pak 63 569 Kč (dle výzkumu Životní podmínky domácností (EU-SILC) ČSÚ. Domácnosti pod hranicí chudoby mají příjem nižší než 60 % mediánu (pro dané složení domácnosti). Nízkopříjmové mají příjem pod medián, standardně příjmové do 1,5násobku mediánu a vysokopříjmové nad 1,5násobek. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů, pronájmů a dalších zdrojů.
Dělení respondentů do šesti sociálních tříd bylo připraveno podle výzkumu Rozděleni svobodou. V něm bylo rozlišeno šest tříd podle výše ekonomického (příjem a majetek), sociálního (podpora, prestiž vazeb), kulturního a lidského (znalost jazyků a ICT) kapitálu. Podrobný popis jednotlivých tříd obsahuje brožura k výzkumu Rozděleni svobodou.
Na rozdíl od dřívějších publikací dat jsou do analýz kvůli lepší dlouhodobé srovnatelnosti údajů zařazeni jen respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili alespoň jednou v roce 2022.
