Integraci lidí z Ukrajiny dlouhodobě hodnotí kladně zhruba polovina populace. Nejlépe hodnotí začlenění na pracovní trh. Nejpříznivěji nahlíželi Češi na integraci bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Prvotní vlna následně opadla, hodnocení se ale od té doby nijak nezhoršilo, naopak více lidí oceňuje pokroky v začleňování díky dobré komunikaci v českém jazyce a ve vzdělávání.Nejvíce za poslední rok vzrostlo kladné vnímání integrace Ukrajinských uprchlíků v oblasti bydlení a zvládání českého jazyka – nárůst o 6 procentních bodů.
Jak integraci Ukrajinců hodnotí různé sociální skupiny
Společenské skupiny se výrazně liší hodnocením kvality integrace. Lidé s vyšším vzděláním, zajištění a z bohatších regionů obecně hodnotí integraci lépe. Rozdíl je nejvíce vidět v pohledu na integraci na trh práce, kde se nižší sociální skupiny mohou více obávat mzdové konkurence (včetně zaměstnávání načerno).
Liší se i vývoj hodnocení. Vzdělanější lidé s příchodem uprchlíků začali být citlivější na to, zda se přicházející Ukrajinci dostatečně učí česky a zda jsou jejich děti integrovány ve vzdělávání. U lidí z nižších sociálních skupin naopak narostly obavy na trhu práce. Hodnocení integrace je spolu s důvěrou v instituce a interpretací konfliktu na Ukrajině největším prediktorem toho, zda lidé podporují dlouhodobější přijetí Ukrajinců.
Více o situaci samotných Ukrajinců ukazuje výzkumná série Hlas Ukrajinců v Česku.
Metodické poznámky
Postoj k začlenění Ukrajinců a Ukrajinek v různých sférách života společnosti je ve výzkumu zjišťován měsíčně od března 2022.
Graf výše ukazuje podíly respondentů, kteří vnímají integraci v dané oblasti pozitivně (určitě či spíše souhlasí, že Ukrajinci jsou v této sféře dobře začleněni). Respondenty, kteří v dané oblasti uvedli, že neví, náhodně rozdělujeme mezi souhlas a nesouhlas.
Při zařazování domácností do kategorií příjmu je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se tyto příjmové hranice navyšují dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Domácnosti pod hranicí chudoby mají čistý měsíční příjem nižší než 60 % mediánu příjmu domácností. Nízkopříjmové domácnosti mají příjem pod medián, nadstandardně příjmové do 1,5násobku mediánu, vysokopříjmové nad 1,5násobek mediánu. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší. Příjem je přepočten na velikost domácnosti pomocí metodiky spotřebních jednotek: první dospělý je brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy všech členů pocházející z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek, příspěvků či důchodů.
